
V zajetí drog - 6 -
Ne…to sem neměla kurva dělat. Sem nasraná na celej svět. A hlavně na sebe. Jo…tušíš správně…Testy byly pozitivní. Do prdele…HIV POZITIVNÍ!!
Sedím na záchodě s papírem z nemocnice v ruce a brečím. Kdo by nebrečel. ,,Eriko! Slyšíš…Eriko otevři. Prosím tě otevři!'' Ne neotevřu. ,,Je tady Marek…slyšíš…'' ,,Eriko, otevři prosím. Já…chci s tebou mluvit. Prosím.'' ,,Marku? Jsi to ty?'' zeptám se. ,,Jo jsem to já. Pusť mě prosím dovnitř.'' Odemknu a pustím je dovnitř. ,,Co je? Co se stalo? Vletěla si do bytu a zamkla se na záchod aniž bys řekla co ti je.'' řekne Alex. Podám jim ten papír… ticho…dvaceti minutové ticho. ,,Ty hajzle! Ty zasranej zmrde. Za tohle můžeš ty…'' zařve brácha a vrhne se na Marka. ,,Nechte toho kurva! Běžte od sebe do prdele!'' zařvu já. Oba se zklidní. Všichni tři jdeme do obýváku. ,,Poslouchejte…oba dva. Za tohle nemůže ani jeden z vás. Můžu si za to sama. Měla jsem se tě zeptat.'' Podívám se na Marka a pokračuju: ,,Asi tušíte co příjde. Nevím za jak dlouho umřu, ale vy dva teď budete mou největší oporou. Nesmíte se hádat. Musíme držet při sobě. Chápete?'' Podívám se na ně. Jsou tak vyděšení, že jen přikývnou.
Jsem na tom čím dál tím hůř. Už se to blíží…vím to…cítím to. Dlouho už tady nebudu. Nechci umřít…ne, nechci. Kéž by mi mohl někdo pomoct.
Sedí u mě. Oba dva. Alex i Marek. Jsem bílá jako stěna. V nemocnici se cítím špatně. Nesnáším ji. Bože…chci už to mít za sebou. Nechci se trápit. Nechci trápit je. Sedí u mě a dívají se…nemůžou mi pomoct. ,,Až umřu, chci ležet vedle maminky. Doufám, že se na mně nevykašlete a budete za mnou chodit tak, jak sme chodili za mámou.'' zašeptám. ,,Jo to ti slibuju, sestřičko. Prosím zůstaň tu. Co budu bez tebe dělat? Nezvládnu to bez tebe.'' Řekne Alex a začne brečet. ,,Miluju tě. Neodcházej, prosím. Miluju tě…'' Víc už jsem od Marka neslyšela. Ani jsem nemohla, protože moje srdce přestalo tlouct a já …. Jsem umřela. Né…chci být s ním. Líbat ho. I když mi způsobil tuhle bolest, pořád ho miluju.
Budu jeho anděl strážný. Miluju tě Marku. Mám tě ráda Alexi.
,,Ahoj maminko!'' …………….
Ne…to sem neměla kurva dělat. Sem nasraná na celej svět. A hlavně na sebe. Jo…tušíš správně…Testy byly pozitivní. Do prdele…HIV POZITIVNÍ!!
Sedím na záchodě s papírem z nemocnice v ruce a brečím. Kdo by nebrečel. ,,Eriko! Slyšíš…Eriko otevři. Prosím tě otevři!'' Ne neotevřu. ,,Je tady Marek…slyšíš…'' ,,Eriko, otevři prosím. Já…chci s tebou mluvit. Prosím.'' ,,Marku? Jsi to ty?'' zeptám se. ,,Jo jsem to já. Pusť mě prosím dovnitř.'' Odemknu a pustím je dovnitř. ,,Co je? Co se stalo? Vletěla si do bytu a zamkla se na záchod aniž bys řekla co ti je.'' řekne Alex. Podám jim ten papír… ticho…dvaceti minutové ticho. ,,Ty hajzle! Ty zasranej zmrde. Za tohle můžeš ty…'' zařve brácha a vrhne se na Marka. ,,Nechte toho kurva! Běžte od sebe do prdele!'' zařvu já. Oba se zklidní. Všichni tři jdeme do obýváku. ,,Poslouchejte…oba dva. Za tohle nemůže ani jeden z vás. Můžu si za to sama. Měla jsem se tě zeptat.'' Podívám se na Marka a pokračuju: ,,Asi tušíte co příjde. Nevím za jak dlouho umřu, ale vy dva teď budete mou největší oporou. Nesmíte se hádat. Musíme držet při sobě. Chápete?'' Podívám se na ně. Jsou tak vyděšení, že jen přikývnou.
Jsem na tom čím dál tím hůř. Už se to blíží…vím to…cítím to. Dlouho už tady nebudu. Nechci umřít…ne, nechci. Kéž by mi mohl někdo pomoct.
Sedí u mě. Oba dva. Alex i Marek. Jsem bílá jako stěna. V nemocnici se cítím špatně. Nesnáším ji. Bože…chci už to mít za sebou. Nechci se trápit. Nechci trápit je. Sedí u mě a dívají se…nemůžou mi pomoct. ,,Až umřu, chci ležet vedle maminky. Doufám, že se na mně nevykašlete a budete za mnou chodit tak, jak sme chodili za mámou.'' zašeptám. ,,Jo to ti slibuju, sestřičko. Prosím zůstaň tu. Co budu bez tebe dělat? Nezvládnu to bez tebe.'' Řekne Alex a začne brečet. ,,Miluju tě. Neodcházej, prosím. Miluju tě…'' Víc už jsem od Marka neslyšela. Ani jsem nemohla, protože moje srdce přestalo tlouct a já …. Jsem umřela. Né…chci být s ním. Líbat ho. I když mi způsobil tuhle bolest, pořád ho miluju.
Budu jeho anděl strážný. Miluju tě Marku. Mám tě ráda Alexi.
,,Ahoj maminko!'' …………….
nééééé :(