
11.
Nejistě jsem vzala ten balíček do rukou a pomalu ho rozbalovala, Donnie mě přitom soustředěně pozoroval a usmíval se. Když jsem sundala balící papír zůstala mi v ruce jen malá krabička na prstýnek nebo řetízek, podle toho co se tam dá. Nejistě jsem se podívala na Donnieho, ten se stále usmíval a pokynul hlavou abych tu krabičku otevřela. Opatrně jsem položila prsty na vršek krabičky a pomalu ji otevírala. Krabička byla červená a vnitřek měla černý a lesklý, to co ale bylo v krabičce se na mě třpytilo. V krabičce, byli dva stříbrné řetízky s přívěšky. Opatrně jsem vzala jeden z nich do ruky a vytáhla z krabičky. Řetízek byl celkem dlouhý, stříbro se třpytilo do všech stran, přívěšek se houpal ze strany na stranu a já poznala že to je písmeno D. "Tady ten, je Tvůj, ten druhý bude zase můj" vysvětlil mi Donnie a jemně mi vzal řetízek z ruky. "Já Ti ho zapnu." Stáhla jsem si vlasy a otočila jsem se. Donnie mi řetízek pomalu zapnul a něžně mě pohladil po zádech. Teď byla řada na mě. Vyndala jsem druhý řetízek s písmenem K z krabičky a zapla ho Donniemu kolem krku. "Děkuji" usmála jsem se a políbila ho. Donnie mě chytl kolem pasu a společně jsme vešli do pokoje. Mamka už byla s palačinkami hotová a spokojeně se chystala na jídelní stůl. Lili s Joeym už taky byli dávno vzhůru. Joey na nás mrknul a spokojeně Lily objal. "Dobré ráno," pozdravili jsme se je všechny s Donniem. Všichni se na nás otočili a kývli. Donnie se posadil do čela stolu, a jelikož byl marod tak jsem mu nachystala palačinky přímo podnos. Měl takovou radost. "Děkuji Vám, domácí palačinky jsem už dlouho neměl." Otočil se k mojí mamce a spokojeně se usmál. "To já děkuji, že se tak staráte o moji dceru." Vrátila mu úsměv a objala mě. Nachystala jsem palačinky i sobě a mamce. Lili šla s Joeym někam do restaurace, na nějaké nóbl jídlo. No, ať si tu slávu užije. Mezi námi panovalo ticho, ani jeden z nás nevěděl jak začít hovor, mamka si se zájmem prohlížela Donnieho jak jí její domácí palačinky. Já se opatrně zakousla do sousta a vychutnávala si každý kousek máminy palačinky. Po jídle mamka vstala a odnesla talíře ven na takový speciální vozík, kde se odkládalo špinavé nádobí. Já s Donniem jsme šly k sobě do ložnice, Angi byla už dávno pryč, proklouzla za našimi zády a rychle běžela za Jordanem, Donnie se posadil na postel a já stála stále u dveří. Pořád jsem tomu nemohla nějak uvěřit. Zamkla jsem pokoj a vykročila směrem k němu. Jemně jsem mu přejela prsty po tváři sedla si za něj, objala ho a hladila po bříšku. "Donnie…chyběl jsi mi.."přitiskla jsem se víc k němu a cítila jeho vůni ještě víc, vlastně jsem ani nelhala, těch pár hodin mi připadalo jako dny… Týdny… Pomalu a klidně dýchal, pomalu se pohupoval a hladil mě po rukách. Do našeho pokoje se slunce dralo škvírkami žaluzií, a tak nám trochu osvětlovalo pokoj. Aspoň jsem na něj viděla.. Uvolnila jsem objetí a vstala jsem z postele, Donnie se na mě usmál a chytl mě za ruku. Stáhl mě za ním na postel. Ležel na zádech a já na něm. "Ty mě taky!" políbil mě a objal mě. Položila jsem hlavu na jeho hrudník a poslouchala jak mu zběsile tluče srdce. Tak jako mi, když jsem ho viděla poprvé.. Leželi jsme tak hodně dlouho, povídali jsme si a užívali si času s tím druhým. Byli jsme šťastní. "Katie, ještě něco pro Tebe mám" převalili jsme se, takže Donnie teď ležel na mě, pohladil mě po vlasech. "Pojedeme se projet jo?" šibalsky se na mě usmál a natáhl ruku "za chvíli, by tu s tím měli být, doufám, že jsem se s tou velikostí trefil." Pořád jsem nechápala o co jde. Letmo mě políbil a zvedl se. Mířil k velkému zrcadlu s černým rámem, ani jsem si ho nevšimla, lesklo se a bylo jak kdyby na tři části, podélně. Donnie si prohlížel ránu na hlavě, nebyla zas tak moc velká, měla asi 2cm na délku, ale i tak jsem o něj měla strach. Co to zase plánuje. "Katie, máš řidičák?" cukla jsem sebou, protože jsem zrovna byla zabraná do úvah co chystá.. "Ano..proč?" vzhlédla jsem k němu a on tam stál s překříženýma rukama a už jen v teplácích. Musela jsem se usmát. "A na co všechno?" vykročil směrem ke dveřím, ale pak se otočil a šel k posteli. "Na auto a motorku.." ruce jsem položila na peřinu protože Donnie už opět byl na posteli. A pomalu se ke mně blížil. Jednou se opíral a tou druhou mě chytl za pas. Přitáhl si mě k sobě a zadíval se mi do očí. Má opravdu nádherné oči, hnědé. Pak mi lehce naznačil abych se uvolnila, poslechla jsem ho a lehla si. Mohlo se něco stát.. kdyby nám sakra někdo nezaklepal na dveře. Donnie se vztekle otočil ke dveřím a zařval: "SHIT!"
to byla určitě maminka od Katie
taky bych chtěla tykový řetízek od někoho dostat