close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

12Díl

29. srpna 2009 v 11:26 | MrS.ChRiStiE |  *Život a Moje Star*
12.
Donnie se neochotně zvedl z postele a šel odemknout. Když otevřel dveře, stál tam nějaký chlap a v ruce držel nějaké papíry. Ten chlap byl oblečený v motorkářském oblečení a v druhé ruce držel helmu. Donnie se při pohledu na toho chlápka rozzářil jako sluníčko. "Katie…" pochopila jsem že mám jít za nimi. Pomalu jsem se zvedla z postele a nejistě došla až k nim. "Tohle" změřila jsem si toho neznámého od hlavy až k patě, "má být to překvapení?". Donnie se na mě otočil a úsměv mě pořád stejný. "Ne Katie, tohle je Boby Lukka, on to překvapení přivezl." Podala jsem Bobymu ze slušnosti ruku a šeptla jsem: "Kate.." pak jsem se mohla vrátit v klidu na postel a pozorovat ty dva v rozhovoru, Donnie se s ním bavil zcela vážně a Boby stejně vážně přikyvoval. Pak se ukázalo na mě a pokračovalo se dál. Pak Donnie podal Bobymu ruku a zavřel dveře. "Stačí, když si vezmeš tepláky a tílko, převlečeš se dole." Tak teď jsem už fakt nechápala. Donnie vyšel z pokoje jen v teplácích, takže se na mě mamka zděšeně podívala. Já jen kývla rameny a následovala Donnieho ven z našeho hotelového pokoje. I Lili se na nás dívala celkem zaraženě. Donnie si to sebevědomě kráčel kolem všech se zvednutou hlavou a ozařujícím úsměvem. Vyšly jsme z pokoje a tam na nás už čekala ochranka. "Ahoj Davide.." pozdravila jsem, pro mě už známého ochranáře a šla vedle něj. "Nevíš co to Donnie chystá?" věděla jsem, že to ví, šlo to na něm vidět. "Ne, nevím slečno Kate, jen vím, že má pro Vás Donnie velké překvapení." No tak to jsi mi pomohl, pomyslela jsem si. A tak jsem bez dalších otázek následovala Donnieho a naši ochranku k výtahu. I ve výtahu, bylo ticho. Donnie celý natěšený si pohrával se šňůrkami od tepláků. Když se zavřeli dveře, zjistila jsem, že jedeme až do podzemního parkoviště, které tento hotel měl prý špičkové. Jeli jsme celkem dlouho, taky jsme byli v posledním patře. Když se výtahové dveře otevřely světlo, které bylo v garážích mě úplně oslepilo. Zavrávorala jsem a zachytila se o něčí ruku, naštěstí to byl Donnie a né některá ta jeho gorila. "Jsi v pořádku zlato?" chytl mě radši kolem pasu a vedl mě sám. "A-ano.." vypadlo ze mě. Šli jsme ani ne dlouho, byl to celkem kousek. Pak se Donnie zastavil a postavil se za mě, jemně mi dal jednu ruku před oči a tou druhou mě tlačil dopředu a navigoval mě kterým směrem mám jít. Po chvilce jsme se zastavili a Donnie dal ruku pryč. Myslela jsem, že sním… Přede mnou stála moje vysněná motorka a Boby s velkým fordem. Motorka byla přesně i taková jakou jsem vždy chtěla. Černá se dvěma červenými pruhy. Prostě fantazie. Jinak, byla to YAMAHA R6. Podívala jsem se na Donnieho a pak zase na motorku a pak zas na Donnieho. Vrhla jsem se mu kolem krku a málem udusila polibky. Obejmula jsem ho nohama a líbala ho. Byla jsem nadšená. "Katie…lásko" Donnie mě pustil a chytl za ruku. Vedl mě k otevřeným dveřím auta. Nakoukla jsem dovnitř a myslela jsem, že omdlím. Celé auto bylo doslova přeplněné motorkářským oblečením. Boty, kombinézy, nebo jenom zvlášť bundy a kalhoty. Helmy, prostě vše. Donnie se na to všechno díval s výrazným potěšením. Já se na to dívala a vybírala co si vezmu na sebe, už jsem věděla jak se projedeme. Vybrala jsem si černou koženou kombinézu s červeným pruhem na boku. Přilbu jsem si vybrala černou s matnými skly. A boty taky černé. Donnie se snažil ladit se mnou. Tak si vzal taky koženou černou kombinézu, akorát s modrým pruhem na boku a helmu tu samou co a já. Ještě kuklu! Popadla jsem jednu z bedny a už ji dávala na sebe, ale zarazila jsem se. Moje slušné vychování mi velelo. Zapoměla jsem v tom nadšení poděkovat! "Děkuji Donniiee!!!" skočila jsem mu zase kolem krku a dlouze ho políbila. Potom jsem rychle podala ruku Bobymu a potřásla s ní. "Díky Boby!" teď už jsem si konečně mohla nandat kuklu. Rychle jsem ji dala na hlavu a na ní jsem pak nasadila přilbu. Popadla jsem klíčky od Bobyho a pomalu jsem nastartovala. Nasedla jsem a čekala až Donnie si nasadí tu svoji přilbu. Ještě se s Bobym přátelsky objali a potřásli rukama a pak si ji konečně dal na hlavu a posadil se za mě. Pomalu jsme vyjeli z garáže zadním vchodem pro zásobování. Když jsme vyjeli, nikde nebyl žádný novináři. Asi by nás stejně ani nepoznali, helmu s matným sklem jsem vybrala schválně. Venku bylo krásně slunečno, slunce osvětlovalo NY a ukazovalo mi jeho krásnou stránku. Na první křižovatce jsme museli zastavit, Donnie byl celkem těžký takže dal nohy taky dolů a pomáhal mi držet rovnováhu. Zvládla bych to..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 29. srpna 2009 v 11:56 | Reagovat

týýýý jo.... nooo škody že to není pravda, co...

2 MrS.ChRiStiE MrS.ChRiStiE | Web | 30. srpna 2009 v 10:31 | Reagovat

tjn.. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama