
17.
Lili nás pustila a já v rychlosti položila ruku na místo, kde se moje a Donnieho hlava srazila. S Donniem jsem se na sebe zaraženě podívali a pak naše pohledy směřovaly na Lili. Ta poskakovala s lístkem, jako blázen. Musela jsem se pousmát, Donnie ji zadumaně pozoroval, chtěla jsem vědět na co myslí. "Nad čím přemýšlíš?" podívala jsem se na něj a on sebou trhl, asi byl do svých úvah tak zabraný, že jsem ho vylekala. "Jak by ses asi chovala Ty." Přiznal a jeho pohled zase směřoval na Lili. Teď jsem nad tím musela začít uvažovat i já. Když jsem nad tím tak uvažovala, chovala bych se v té chvíli, asi úplně stejně jako Lili. Musela jsem se usmát. V tomhle ohledu, jsme si byly celkem i podobné. Když jsi vzpomenu, jak se mi o Donniem jen zdálo, otřásla jsem se. Musela jsem se na něj podívat, usmíval se a byl pobavený chováním Lili. Pomalu jsem položila ruku na jeho nohu a on pomalu odvrátil pohled z Lili a podíval se na mou ruku. Z ní putovaly jeho oči na můj obličej. Když viděl, jak se tvářím zvedl se a sedl si tak za mě. Posadil se a já si mu sedla na klín, položil si na mé nohy ruce a opřel si hlavu o mé rameno. Jednou rukou mi na nohu kreslil různé písmenka a obrázky, abych je poznala byly jednoduché, jako třeba sluníčko, srdíčko a tak. Pak začal pomalu na mou nohu psát i lehčí slova. Mezi ně patřilo i mé a jeho jméno. Pak jeho prst udělal písmeno M, potom I… L… U… J… I… prstem udělal odmlku a já pochopila, že to je mezera mezi slovem co napsal a slovem co se chystal napsat. T… Ě… když jsem si srovnávala písmena, které na mou nohu "napsal" spokojeně jsem se opřela o jeho hrudník, hlavu jsem zaklonila dozadu a položila ji tak nemotorně na jeho rameno. "Kate! Já jsem taak… Jak to říct, aby to nebylo unáhlené…?" Lili se nad tím pozastavila a chvilku stála na místě a uvažovala jak to správně zformulovat. "V kolik ses domluvila s Tj, že má přijít k nám na pokoj?" nemohla jsem vydržet to ticho, tak jsem ho musela nějak prolomit. S Donniem jsme se na Lili zvědavě podívali a poznali jsme, že na tohle úplně zapomněla. "Eh, no," Lily byla úplně ztracená, teď jsem ji zmátla ještě víc. Do našeho ticha se ozvalo mírné zaklepání na dveře. Lily vystřelila k nim a v rychlosti otevřela. Tj naše úvahy vyřešil za nás. Uvolněně jsem se na něj podívala a on překypoval, radostí, štěstím a ještě něčím, co jsem nedokázala tak přesně uhodnout… Okouzlením? Ať to bylo cokoliv, neřešila jsem to. Prohlédla jsem si Tj od hlavy až k patě a musela jsem uznat, že mu to sluší, jeho častý styl oblékání byl jiný, než ten v jakém byl teď. Měl modré, přilehající rifle a černou košili. Vypadal jako dokonalý slušňák. Nad tou myšlenkou jsem se musela pousmát. Donnie si mě k sobě přitiskl, asi pro jistotu, víc a hladil mě po rukou. Pomalu jsem z něj vstala a šla se podívat do pokoje, kde jsem měla tašku s oblečením, co si asi vezmu dnes na sebe. Pomalu jsem mířila k našemu pokoji a cítila jsem všechny pohledy, které se upíraly na mé záda. Opatrně jsem za sebou zavřela dveře a doufala, že Donnieho napadne, aby za mnou přišel. Chvilku jsem se přehrabovala v tašce a nemohla na nic přijít. Pak jsem si vzala svoji nedávno koupenou černou košili, která byla černá a malýma našedlýma puntíkama a černé rifle, klasika. Podívala jsem se na věci, které jsem pomalu pokládala vedle sebe a musela jsem se v duchu zasmát. Budu celá v černé. Rychle jsem si sundala tričko a tepláky, abych se mohla co nejrychleji obléct do kalhot a košile. Kalhoty jsem zvládla rychle, ale u knoflíčků jsem se trochu zdržela. Začínala jsem si pomalu zapínat košili. Zaslechla jsem, jak se dveře potichu otevírají. Otočila jsem se a byla jsem ráda, když jsem se přesvědčila, že je fakt tak chytrý. Donnie se na mě škodolibě usmál a už chtěl zavřít dveře. Já jsem, ale k nim rychle přispěchala, abych aspoň viděla, jak spolu ti dva, Tj a Lili, vycházejí. Byli u sebe celkem dost blízko, všimla jsem si na Tjovi, že byl celý červený. Na Lily jsem neviděla. Byla ke mně otočená zády. Když jsem se rozhodla, že zavřu, Tj začal nejistě natahovat ruku k Lily. Moje zvědavost mi říkala ať se dál dívám, ale mozek mi říkal, ať nejsem blbá. Kdyby mi tohle udělala Lily, upřímně? Asi bych ji přerazila. Potichu jsem zavřela dveře. Donnie stál těsně u mě a jeho oči se zavrtávaly do těch mých. Po dlouhé době, jsem byla zase nervózní. Když si všiml, mé nervozity, pohladil mě po tváři a vzal můj obličej jemně do svých dlaní. Chvilku se mi jen tak díval do očí. Pak jeho oči vzhlédly. Někdo nám klepal na dveře. Posmutněle jsem se usmála a rychle ho políbila. Otevřeli jsme dveře a za nimi stáli Lili a Tj, když jsem si uvědomila, že nemám zapnuté knoflíčky od košile, zrudla jsem jak rak a rychle se otočila obličejem k Donniemu. Donnie měl co dělat, aby se díval na Tj a Lily a ne na mě. Musela jsem se smát. Dopnula jsem poslední knoflík a chystala se, že vyjdu z pokoje. Donnie mě, ale chytl za ruku a přitáhl si mě zpátky k sobě. "Pomůžeš mi" zašeptal. "Rychle" Lily byla celá netrpělivá. Tj stydlivě přešlapoval a koukal na Lily. Jeho oči bloudili po místnosti, jako by něco hledal, nějaký záchytný bod. Byl pěkně nervózní. Donnie před ním polonahý, Lily to dneska slušelo a já si musela rychle dopínat knoflíčky. "Chvilku… Strpení prosím" mrkla jsem na Tj, protože Lilyny oči se toulaly někde po pokoji. On pochopil a chytl Lily za packu. Vylekaně se na něj podívala a on ji věnoval jeden ze svých, určitě mnoha, úsměvů. Zavřeli jsem dveře a Donnie šel ke své tašce, neměl jednu, tak jako já. Měl snad víc oblečení než já. Zamyšleně jsem zakroutila hlavou. Donnie vytáhl černé kalhoty a černou košili, akorát ne s malými tečkami, jako mám já. Zadumaně jsem se na něj podívala a jeho oči vzhlédly ke mně. "Co je?" pomalu si zapínal košili. "Nic, jen, že máš víc oblečení, než ženská." Zasmála jsem se.
heeej neee...tak tohle se mi upe hafo líbilo!! Upe jsem si živě TJ představila...božéééé proč je to jen povídka