close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2009

Na Masarykově náměstí...

23. září 2009 v 20:58 | Kikuška |  *Kikuška DIARY*
Čaute, lidičkové... dneska byl upe superní...no den, spíš podvečer...s mamkou jsme šly odpoledne do města a byl tam koncert na podporu knihovny, která má stát kousek od nás. Taťka už petici podepsal předtím a tak jsme měly s mamkou o podpis postaráno. Vlastně jsme o tom koncertu z prvu nevěděly. Šly jsme koupit akorát dárky pro bráchu a koupit nové botky. když jsme šly kolem pódie ze zadu potkaly jsme Ewu Farnou...tak jsme koukaly no a pak jsme šly koupit ty boty...Pak jsme se šly podívat do Lasa a tam jsme potkaly Vladimíra ze Sabotáže a z Helaxu. S Tobim celý koncert moderovali. No a pak mě mamka začala přemlouvat, ať jdeme domů a že se na Evu vrátíme. Ale mě se nechtělo, protože hráli celkem dobře (teď newím jméno té skupiny). Tak jsme se šly aspoň projít po náměstí. A pak začal mluvit nějaký kluk a říkal, že je ze skupiny Charlie Straight. A tak jsme se šly podívat...zrovna začali hrát. Jsem upe koukala. Hráli skvěle. A tak jsem podupovala do ritmu a koukala na zpěváka. Po chvíli přišel taťka s foťákem tak jsem začala fotit. Dohráli a Albert (zpěvák) řekla, že budou prodávat cédéčka. A tak jsem řekla mamce, že bych si to CD koupila. No a tak mezitím co se Evuně chystala aparatura, šly jsme s mamkou hledat kde se prodávají ty CD. Albert už tam stál s bednou cédéček a rozdával podpisy. Mamce jsem musela ještě vysvětlit jak se zachází s foťákem na mojem mobilu a byly jsme připravené. Mamka se ho zeptala za kolik maj to CD a já si ho pak koupila. Potom jsem ho požádala o podpis a fotku. Podepsal se mi na bootlek cd a postavil se ke mně a objal mě. Mamka nás cvakla rozloučily jsme se a já se mamky po cestě zeptala.
Byla jsem ráda, že jsem mamku přemluvila, abychom tam zůstaly...


Právo na život - 4. díl - Protože, Já jsem jeho právnička

22. září 2009 v 18:02 | kikivskiki |  *Právo na život*
4.
Connie zůstala úplně sama. Její přítel byl v práci, její nejlepší kamarádku a jejího klienta operují.. To byl dneska den.. "Prosím Vás…" Connie už to nevydržela a zastavila jednu mladou sestřičku, mohla být tak v jejím věku. "Ano?" Connie měla tolik otázek.. Ale nechtěla zdržovat.. "Prosím Vás.. Kde Najdu Emu O'Conner?" sestřička se na ni usmála: "Jsem Mia.. Její ošetřující, teda, spíš na ni budu dávat pozor. Teď za ní jdu, můžete jít semnou.." Connie posbírala všechny věci a vzala je s sebou. Sestřička ji dala roušku a lékařské oblečení. Connie potichu vešla do pokoje a sledovala sestřičku při práci. Slečna udělala všemožné vyšetření, sem tam Connie něco řekla, ale ta ji nic nerozuměla, lékařským výrazům moc nehoví. Sestřička kolem Emy ještě chvilku poskakovala a pak odešla. Connie si sedla na židličku, kterou našla v pokoji a chytla Emu za ruku. Kolem ní bylo spoustu přístrojů, které různě pípali a blikali. "C-Connie.." Ema se pokusila nadechnout, pomalu otevírala oči, bílý nemocniční pokoj ji svíral pocity a myšlenky, "Emoušku…" Connie se zvedla ze židle a zkontrolovala svou kamarádkou. Ema unaveně těkala očima po pokoji, pomalu se začala obracet i ke Connie. "Co je s Billym?" Connie smutně svěsila hlavu, nevěděla co ji má odpovědět, pravdu, nebo něco co by ji uklidnilo? Ema si na Connie všimla, že není něco v pořádku. V ní se dá číst, jako v otevřené knize. "Tak co je s ním sakra?!" Ema se prudce zvedla, síly ji opustili a ona se zase sesunula zpátky na postel. Connie se posadila na židličku a chytla ji za ruku. "Víš… Oni ho zrovna operují… Je prý ve velmi vážném stavu a bez operace by to nezvládl." Connie vstala ze židle a nejistě pochodovala po pokoji. Ema ji neklidně pozorovala a nevěděla co si má pod tím představit. Billy je na operaci, ve vážném stavu, jestli to přežije není jisté. Do ticha se ozvalo mírné zaklepání na dveře, do pokoje vešla stejná sestřička, která tam Connie dovedla. "Tak jste vzhůru… Jsem Mia, vaše ošetřující sestra… Chtěla… Chtěla jsem Vám jen říct, že.." Ema se na sestřičku rychle podívala a z ní se podívala na Connie. "Děje se něco? Něco s Billym??" Ema už začala rychle vstávat, chtěla za ním. "No, pan Billy McGrowen, má operaci už za sebou, podařilo se nám ho zachránit, ho i jeho orgány." Ema se posadila na postel a zase se rychle zvedla. "Slečno, posaďte se…" Sestra se marně snažila uklidnit Emu, která rozrušeně pochodovala po pokoji. "Chci za ním…!! Chci ho vidět!!" Ema se konečně zastavila a posadila se na židli, kterou si přitáhla Connie. Špatně se ji dýchalo, a Ema vždy když byla rozčílená, nebo něčím vyvedená z míry, zrychleně dýchala. To byla celá ona, byl to velmi nervózní člověk. "Dobrá, ale jen na chvilku" sestřička vyšla z pokoje pro invalidní vozík a pokynula hlavou, aby si na něj Ema sedla. Connie se nabídla, že Emu potlačí, sestra to uvítala. Šly dlouhou bílou chodbou k výtahu, pomalu do něj vešly a vyjeli s ním až do třetího patra. Sestra je uvedla do Billyho pokoje a potichu zavřela dveře, nechala tam Emu a Connie o samotě. Connie se rozkoukávala po Billyho pokoji a zkoumala ty přístroje, byly podobné těm, co měla i Ema ve svém. Ema se pomalu zvedala z invalidního vozíčku a vykročila směrem k Billymu. Ten na tom nemocničním lůžku, už nevypadal tak nebezpečně, na rukou měl modřiny od injekcí a bok měl obvázaný. Ležel tam jenom v teplákách od pyžama, Ema ho jemně chytla za ruku, otočila se protože slyšela jak na dveře od pokoje zase někdo klepe.. "Vstupte…" zavolala Ema na toho člověka, který čeká venku. Connie, když viděla tu vysokou blondýnku, která vstupovala do dveří, už věděla o koho jde. "Kdo jste?" Ema byla, vždycky, tak trochu podezřívavá, když se jí něco stalo. Blondýnka se na ni s odporem podívala a povýšeně pronesla: "To bych se měla zeptat spíš, Já.." podívala se na Emu znovu a změřila ji od hlavy k patě "Třeba to, proč držíte, mého přítele za ruku." Ema Billyho ruku šokovaně pustila a podívala se na Connie. "Dovol abych Tě opravila Tessie," vstoupila do hovoru Connie "bývalého přítele." Tessie se na ni pobaveně podívala: "Já, ale vím co Billy dělá." Connie zvedla obočí a udiveně se na ni podívala. "Opravdu? A co tedy?" Connie se na to musela posadit, co kdyby měla pravdu. "Je to feťák." Connie nikdy nevěřila vtipům o blondýnkách, ani tomu, že jsou opravdu tak hloupé, bránila je jak mohla, některé byly výjimkou a Tessie ze začátku taky, ale jak vidno : Výjimka potvrzuje pravidlo. "Milá Tessie," Connie měla co dělat, aby nevybouchla smíchy, udržela to a pokračovala: "Takže Tessie, vedle, Billy se nikdy drog nedotkl, jak sis mohla všimnout ve vašem vztahu. Nikdy si nezapálil a alkohol pil jen příležitostně.." Connie ji dál právnicky, a jak pro blbou, vysvětlovala, že to není pravda a jak moc se spletla. "Takže, pokud by to Billy slyšel, mohl by Tě žalovat pro falešné obvinění, musela by ses mu veřejně omluvit a platila bys do konce svého života. A víš proč?" Tessie, už ne tak sebevědomě, zakroutila hlavou. "Protože, Já jsem jeho právnička!"

Robert Hoffman

21. září 2009 v 20:10 | kikivskiki |  *Ostatní Star*
Tááááák...neska má narozky upě krááásnej herec ;) mužete ho znát z filmu Step up 2 ;) moc mu to tam sluší :D ale dost chvály :D takže dnes.... Dnes oslaví/oslavuje/oslavil :D své krásné 29. narozeniny krásný muž :D krásný věk ;) :D:D

Povolání: Herec, tanečník
Věk: 29
Datum narození: 21. 09. 1980
Místo narození: Gainesville, Florida, USA
Znamení: Panna

Všechno neeej Robe ;)

autor : MrS.ChRiStiE

btw: ta fotka už tak řízlá byla :D tak ať to není na mě :D na noťasu zatím photofiltre nemám :D

Dukla Praha – Karviná 17:26

20. září 2009 v 21:46 | Kikuška |  *HáZeNá

Ve šlágru kola zvítězila Karviná

Ve šlágru třetího kola na sebe narazily dva týmy, které se mezi sebou střetly již v loňském roce v semifinálové sérii. Před televizními obrazovkami měla výhodu domácího prostředí pražská Dukla.
ZUBR Extraliga - 3.kolo

Dukla Praha - Karviná 17:26 (8:13)

Oproti předpokladům mělo utkání dvou favoritů celé soutěže celkem jednoznačný průběh a to především ve druhém poločase zápasu. Oba celky dlouho čekaly na první gól, za Duklu se až v páté minutě trefil Polášek, u hostů přišla první branka až v minutě desáté. V dalších minutách bylo střetnutí vyrovnané do stavu 6:6, dvěma rychlými brankami pak hostující tým získal vedení 6:8. Dvoubrankový náskok si Karviná hlídala téměř do konce první půle, ale v závěru se díky chybám domácích dostala k rychlým protiútokům a podařilo se jí odskočit na poločasových 8:13.

Ve druhém poločase se Dukle dlouho nedařilo snížit náskok soupeře, ve 46.minutě byl stav 15:19. Dukla v tu chvíli měla možnost přesilové hry, ale tři útoky po sobě se jí nepodařilo vstřelit branku a tím ztratila šanci se Karviné přiblížit a nervóznit jej. Nakonec se soupeři podařilo náskok ještě zvýšit až nekonečných 26:17 pro Karvinou.

Utkání ovlivnilo zranění rozehrávače domácích Krále, který si již v prvním minutě poranil koleno. Tím se Dukle rozpadla útočná fáze a její hra se rozbila na útočné činnosti jednotlivců. S těmi si ale bez problémů dokázal poradit výborný Mrkva v bráně hostí.

Nejlepší střelci Dukly: Polášek 5, Horák 2, Kotrč 2, Rams 2, Škvařil 2
Nejlepší střelci Karviné: Hanták 6, Petrovský 6, Lyžwa 3

Sedmimetrové hody: 2/0 - 1/0, vyloučení: 3 - 9, rozhodčí: Kohout, Novák, diváků: 145


Bude doplněno:
Hranice - Třeboň 31:29 (16:13)
Začátek zápasu vyšel lépe hostující Třeboni, která ve třetí minutě vedla 3:0. Domácí ale dokázali utkání během pěti minut srovnat na 5:5. Od té doby si udržovali 2-3 brankové vedení, které jim vydrželo až do konce první půle. Ve druhé půli se domácí dostali až do pětibrankového vedení, které v 55.minutě hosté snížili na 27:24. Hranice ale opět odskočily na 30:25 a Třeboň sérií tří branek snížila na konečných 29:31.

Nejlepší střelci Hranic: Indrák 8, Tůma 7, Galus 4/1, Čadra 4/1
Nejlepší střelci Třeboně: Kubík 12/2, Naimann 7, Kotlaba 5

Sedmimetrové hody: 4/2 - 2/2, vyloučení: 7 - 8, rozhodčí: Smékal, Bubeníček, diváků: 250


Info ze soboty 19. 9. 2009

20. září 2009 v 11:44 | Kikuška |  *HáZeNá
Včera se hrály (pro mě) dva důležité zápasy. Tím, že jsem včera byla na Dni NATO, tak vám píšu až teď.

Zubří - Přerov 36:26 (19:13)

Gólů jako na běžícím páse přibývalo v začátku zápasu Zubří s nováčkem z Přerova a v 11.minutě vedlo Zubří 9:8. V dalším průběhu první půle již favorité svého soupeře předčili a ve 27.minutě vedli 18:10. Přerovu se vydařil konec první půle a začátek druhého poločasu, kdy jeho hráči snížili na rozdíl čtyř branek 16:20. Zubří pak ale opět prokázalo svou převahu a s přehledem dovedlo zápas do vítězného konce 36:26.

Nejlepší střelci Zubří: Hrstka M. 9, Krupa Š. 6/3, Číp 5
Nejlepší střelci Přerova: Bechný 8/1, Zemánek 5/1, Pernička 4/3

Sedmimetrové hody: 6/5 - 6/5, vyloučení: 8 - 6, rozhodčí: Kondělka, Kondělka, diváků: 500


Jičín - Dvůr Králové 28:21 (10:6)

Jičín potvrdil roli favorita a nováčka soutěže Dvůr Králové porazil 28:21. První poločas nebyl na branky příliš bohatý a to zejména ze strany hostí. Po první půli vedl Jičín 10:6 a čtyřbrankový náskok si udržoval do 36.minuty. Během pěti minut ale dokázal odskočit na 18:10 a zápas pak dovedl bez problémů do vítězného konce.

Nejlepší střelci Jičína: Král 6/2, Babák 6, Vocásek 4
Nejlepší střelci D.Králové: Kulhánek 6/1, Hracha 4/1, Kotík 4

Sedmimetrové hody: 4/3 - 3/2, vyloučení: 7 (ČK Masák) - 5, rozhodčí: Pešek, Pavlát, diváků: 500

P.S.: Teď se dívám na zápas Dukla - Karviná. Takže to vám napíšu o něco potději. Zatím vede Karviná! Jupíííí :)


Právo na život > 3. Díl

14. září 2009 v 21:06 | MrS.ChRiStiE |  *Právo na život*
3.
Ema se od Billyho rychle odtrhla, nevěděla co dělá, byla v jakémsi transu. On ji očaroval. Podezíravě se na něj podívala a uvažovala co ji dal do toho jídla. Určitě nic, prostě ji přitahuje a ona si to nedokáže přiznat. Naklonila se k němu znovu a opět ho políbila. Tentokrát, ani Billy nechtěl zůstat "nic dlužný" a položil Emě ruku na bok. Ona cítila jak ji k sobě přitahoval a nechtěla se bránit. Billy ji jemně položil na postel a pomalu si na ni lehl. Ema mu položila ruce na krk a jednou mu prohrábla vlasy. Billy se nepoznával, nikdy k sobě takhle žádnou ženu nepustil, ona byla výjimka. Billy se z Emy zvedl a lehl si vedle ní. Ona nechápala co se děje a tak si s ním teď vyměnila pozici. Sedla si mu na břicho a opatrně mu rozvazovala kravatu a začala odepínat vrchní knoflíčky. Billy se na ni díval a držel ji za pas. Ema mu košili úplně rozepnula a hladila ho po hrudi, škrábala a pak se na něj položila. Potřebovala obejmout. Milovala pevné objetí do kterého se mohla kdykoliv schovat. Leželi v objetí a Billy ji něžně hladil po zádech. Ema se mu podívala do očí a pohladila ho po tváři. Nějak věděla, že mu chce věřit. "Prosím, tykejte mi.. Připadám si pak stará.." Billy, který se na ni díval, se musel zeptat na věk, doufal, že není zas tak mladá.. "Dobře, ale jen pod dvěma podmínkama, mladá slečno." Ema se na něj zvědavě podívala a čekala co z něj vypadne, musí počítat s tím, že bude jiný než ostatní muži, je to mafián.. "Sem s nimi." Usmála se na něj a vyčkávala na ty dvě podmínky. "Budeš mi také tykat ano? A mám takovou otázku.. Smím vědět kolik Ti je?" Billy napínal uši, aby ji nepřeslechl, ne že by byl hluchý, ale jen si chtěl být jistý. "No.. Je mi 24.." 24? No to není tak moc, ale i tak ho to zarazilo. Ema si toho všimla, doufala, že to není nějaký stařec čtyřicetiletý. "Ehm, je to nějak málo? Můžu se zeptat i já na Tvůj věk?" Billy se na ni podíval a už se chystal na odpověď, ale do pokoje jim vtrhlo několik ozbrojených můžu s maskami na hlavě. Billy se hbitě postavil a schoval Emu za sebe. Zrovna, když potká krásnou ženu mu musí někdo tu chvíli zkazit. Vytáhl ze saka co leželo na posteli revolver a mířil na ně. "Billy… Billy, jsi hloupý…" začal se mu vysmívat, pro Billyho velmi známá osoba, nějaký muž. Ema se zvědavě podívala přes Billyho ramena na toho, kdo teď má přijít. "Ukradnout mému synovci holku, že se nestydíš. Paolo, vezmi si tu svoji holku a jdeme." Ema zavrávorala, když si všimla Paola, který mířil k nim. Billy se napřímil a vypadal tak optický větší. Ema očima hledala i Connie, byla v domě. Doufala, že ji Ti grázli nic neudělali, jak ji tady sakra mohli najít?! Dva z těch mužů se vrhli po Billym a strhli ho na stranu. Ema viděla jak ho odnášejí ven z místnosti a pak bylo už jen ticho a ozvaly se dva výstřely. "Billy!!!" vykřikla Ema, chtěla běžet za ním, ale Paolo ji surově chytil za ruku a shodil ji na zem. "Jen trp Ty mrcho!" kopl do ní vší silou. Už si začala myslet, že je konec, ale ozval se výstřely a další muži za Paolem a jeho strýcem padli mrtví. Pak padl poslední výstřel a ten Paola zasáhl přímo do srdce. "Ty… Jeden… Hajzle…!" s těmito slovy padl na zem mrtvý. A Ema si všimla že tam stojí Billy. Billyho revolver ležel na zemi vedle ní. Opatrně po něm šáhla a namířila ho na Paolova strýce. "Emo… Ne…!" Billy se na ni podíval a zakýval hlavou. Ema svěsila ruku a pustila zbraň na zem. "Jdi se podívat po Connie, já to tady vyřídím…" Ema odešla hledat svoji kamarádku. Billy za ni zavřel dveře a ona slyšela jak mu říká: "Nech ji napokoji! Jestli se k ní ještě někdy přiblížíš.. Zabiju Tě!" Ema už raději nechtěla dál poslouchat a tak se vydala hledat Connie. Našla ji ležet na zemi u vchodových dveří s rozbitou hlavou. "Connie?" Ema opatrně pohladila kamarádku po tváři a zvedla ji. Pomalu ji táhla do malého obývacího pokoje a položila ji na žlutou koženou sedačku. Vybíraly ji společně. Rychle se podívala po Connie a zašla do koupelny pro žínku. Pustila proud studené vody a žínku strčila do proudu. Po chvilce vyběhla z koupelny a běžela zpátky za kamarádkou. Jemně si očistila ránu a přelepila náplastí. Billy pořád nevycházel. Byl raněný, tekla mu z boku krev, ale byl naživu. Pak se zase ozvala rána, Billy byl oslabený a tak byl ve velké nevýhodě. Ema na nic nečekala a vtrhla do ložnice. V pravý čas, Billy ležel na zemi s roztrženým rtem a ten chlap na něj mířil Billyho pistolí. Ema na něj instinktivně skočila a začala ho škrábat, kousat a fackovat. Ten muž ji jedním chvatem shodil na zem. Ema lapala po dechu, zase si ho vyrazila, už věděla po kom měl Paolo takovou sílu. Billy si všiml, že se Ema nemůže nadechnout a že se jí podařilo Dariovu pozornost upřít na ni. I když Billy věděl, že je na tom špatně potichu se stavěl na nohy. Sebral velkou vázu, který stála na nočním stolku a udeřil Daria do hlavy. Ten se sesunul na zem v bezvědomí. Billy se rychle sehnul k Emě a ta se pořád nemohla nadechnout. V tu chvíli nevěděl co dělat. Ema byla celá bílá, lapala po dechu a silně se ho držela za ruku. Billy ji položil na záda a jemně ji bouchl do středu hrudníku. Ema dlouze vydechla a omdlela. Billy ji zvedl a položil na postel. Vyšel z ložnice a tam už stála Connie, podle jejího postoje mu došlo, že má problém. Přísně se na něj dívala a měla ruce v bok. "Zavolala jsem sanitku a policii taky. Na Tebe nic nemají, dosvědčím, že tohle" ukázala na mrtvoly kolem "že…tohle, byla sebeobrana, ochrana blízkého přítele." Billy stačil jen kývnout. Stáli naproti sobě a nevěděli jak začít hovor. "Řekni mi něco o ní…" Billy ukázal hlavou na Emu a Connie se na ni smutně podívala. Vypadala tak bezmocně, tak bezbranně. "Že se jmenuje Ema, jsi asi stihl zjistit.. Nemá za sebou zrovna vydařené vztahy. Teď jsi mohl poznat jejího vydařeného přítele Paola, který se zdál být ze začátku normální.. Ale pak začal pít a bít ji." Connie se nadechla a pokračovala: "Má 24 let a vystudovala školu jako fotografka. Dělá soukromně. No já nevím co Ti o ní mám říct, je to strašně složitá osobnost, nikdy u ní nevíš jak přesně se v dané chvíli zachová. Ani já sama se v ní nevyznám." Connie si bezradně sedla na křeslo, které měla v chodbě a dívala se na Billyho, šlo na něm vidět, že přemýšlí nad tím co mu řekla. Billy nevěděl jak má přesně reagovat, ta dívka, je strašně složitá, ani nejlepší kamarádka se v ní nevyzná, možná, že on si k ní cestu najde. Uvažoval by nad tím dál, ale zaslechl jak k nim míří sanitka s policií, jejich sirény nešly přeslechnout. Billy se celý nesvůj podíval z okna, s policií neměl moc dobré vztahy, všichni ho znali, naštěstí, díky jeho skvělé advokátce na něj NIC neměli. Billy se podíval na dveře, protože na ně zaklepali, Connie se už zvedala a šla jim otevřít. Billy nervózně přešlapoval, nevěděl jak se má chovat, nejradši by odešel, ale nemohl něco uvnitř mu přikazovalo, aby zůstal. On v hloubi duše věděl proč.. Kvůli Emě.. Policie vešla dovnitř a začal typický výslech. Billy jim klidně vysvětlovat co se stalo a proč se to stalo. Když policie vešla do ložnice a viděla tu spoušť nechtěli jim věřit, když si, ale pak všimli Emy, změnili názor. "Ty… Ty…" Dario se těžce zvedal, sáhl si na hlavu a zaúpěl. "Ty zmetku, já Tě zabiju!" vykřikl a zvedl hlavu, když kolem sebe viděl asi 10 ochránců zákona, litoval, že nemlčel. Záchranáři vběhli do ložnice k posteli kde ležela Ema, v mžiku ji naložili na lehátka a odnesli do sanity. Billy vyběhl z baráčku a už nasedal do nissana. "Někdo může jet s tou slečnou v sanitce." Zavolal na ně sanitář a Billy se podíval na Connie, bylo jasné, že Connie bude chtít jet s ní. "Jeďte, já pojedu tady s Billym autem." Sanitář kývl, že rozumí a zavřel dveře od sanity. Sanita vyjela z ulice a za ní jelo černé auto. "Billy, teď mi řekni co se stalo." Connie věděla, že Billy nerad mluví při jízdě, ale musela to vědět. "Proč ses tam s ní zamkl?" Billy se na ni v rychlosti podíval a i když nechtěl tak ji to musel říct. "No… Chtěl jsem… Ani nevím co jsem ze začátku zamýšlel.. Když jsem ji, ale pak viděl jak se prohlíží v zrcadle, co tam máte a hubuje si, musel jsem uznat, že se je strašně… jak bych to řekl, roztomilá… Svým způsobem… Mladá, krásná dívka…" Connie zarážela Billyho upřímnost, čekala, že to buď obejde anebo bude zarytě mlčet, tak jak to dělává, když nemá náladu. "No a ono to pak šlo nějak samo, vlastně to začala Ema, já se chtěl ovládat, nechtěl jsem ji přivést do problémů, navíc je to Tvá kamarádka…" Billy si povzdechl a už nepromluvil. Connie na něm poznala, že má o Emu velký zájem, věděla, že on ji ochrání. Doufala v to. Jeli dál za sanitou asi půl hodiny, nemocnice je celkem daleko. Byla to velká modrá budova s velkým proskleným vchodem. Ze sanity rychle vytáhli vozík a vezli ho na příjem. Billy a Connie zaparkovali na nemocničním parkovišti a běželi dovnitř nemocnice. Chodba se táhla dál do budovy, na každé straně byly dveře od různých pokojů. Billy se otáčel a hledal informace. Connie hledala nějakou sestřičku, které by se mohla zeptat kde je Ema. "Prosím Vás… Kde je Ema O'Conner?" Billymu se podařilo zastavit. "Myslíte tu slečnu, co teď přivezli?" Billy netrpělivě kývl a čekal na odpověď. "No… Tahle slečna… Je na operačním sále…" Billy se na ni nevěřícně podíval a snažil se zjistit, jestli si Emu s nespletla s nějakou jinou. Potkal další sestřičku a ta mu řekla to samé. "Tak co? Kde je Ema??" Connie sklesle seděla v nemocniční čekárně, očima těkala po ostatních pacientech a hledala Emu. "Tak kde je?" Connie se na Billyho podívala a ten si šel sednout k ní. "Víš… Oni ji právě operují.." Connie začaly téct slzy. Billy už byl tak celý nesvůj, bojí se o ženu, kterou předtím ani neznal, vedle něj pláče jeho, obvykle, silná advokátka a on, sám je postřelený. "Billy, Tebe by měl taky někdo ošetřit.." Connie mu odhrnula košili, zarazila se. Rána mu už i hnisala, kolem rány měl Billy velký červený flek. "Doktora!! Prosím!!" Connie se zvedla a utíkala hledat nějakého doktora. Billy tam zůstal sám.. Billy seděl na lavičce a očima hledal Connie, běžela pro doktora. Už začínal pociťovat, že slábne. Ochrana té malé, ho stála hodně, ale nelitoval. Oči se mu pomalu zavíral a on začal upadat do bezvědomí. Letmo si všiml, že Connie už běží k němu s nějakým doktorem. Connie toho doktora poháněla, všimla si že Billy spadl z lavičky. "Rychle!!! Tak si sakra pohněte!! Je raněný!!" řvala za běhu na doktora, když tam viděla Billyho bezmocně ležet na zemi. Doktor k sobě přivolal další doktory protože Billyho by sám na lehátko nezvedl. "Slečno, musíme ho odvést na operační sál, kulka mu poranila některé orgány, bez operace nepřežije!!"


K povejdkám

12. září 2009 v 13:40 | MrS.ChRiStiE |  Aktuálky
Povídka s Donoušem 2x měsíčně a Právo na život jen jednou?

NE!

Budu tady přidávat povídky jak se mi bude chtít...Takže tak...

Oh, Canada - 6. díl

12. září 2009 v 13:13 | Kikuška |  >>OH, CANADA<<
"Kristy…vstávej, no tak!" Ne, ještě ne, nechte mě ještě spát. Takový krásný sen. 5íkala jsem si, když jsem slyšela, jak mně někdo budí. Najednou něco spadlo, cukla jsem s sebou a podívala se na zem. "Můj mobil!" vykřikla jsem. Rychle jsem něco zmáčkla, abych se podívala, jestli je v pořádku. Na displeji se objevila fotky. Byla jsem na ní já s TJejem. Byla to fotky ze sjezdovky, ještě večer mi jí poslal TJ. "Tak co, jak ses vyspala?" zeptala se mě DeeDee. "Nádherně a co ty?" "Taky, taky." Usmály jsme se na sebe a bylo nám vše jasné. Sbalily jsme si věci a šly jsme vedle do pokoje za kluky. Na rozdíl od nás kluci ještě nejspíš spali, protože nám neotevírali. Začali jsme na ně bušit a volat. Co je? Co děláte?" ozvalo se za námi. S DeeDee jsme se na sebe udiveně podívaly. Když jsme se otočily, zjistily jsme, že kluci neměli pokoj vedle, ale naproti našeho. "A kruci!" řekla jsem a utekla ke klukům do pokoje. DeeDee nečekala a vběhla za mnou i s kluky. Rychle jsme za sebou zavřeli dveře a poslouchali, co se bude dít. Naštěstí byl pokoj nejspíš prázdný, protože jsme neslyšeli, že by někdo vyšel ven. Když jsme tam tak stáli a špehovali, podívala jsem se na ostatní a na jejich vyděšené obličeje a začala se smát. Za chvíli jsme leželi na zemi v záchvatu smíchu všichni. "Vy jste zapomněli, že jsme naproti?" zeptal se Mike s doznívajícím smíchem. "Já nevím, asi jsme si to nějak neuvědomily. 3ly jsme tam, tak nějak naslepo. Nevím." odpověděla DeeDee a zasmála se. "No jo, holky. Zase jste myslely na něco jiného, co?" "Nebo spíš jiného!" řekla jsem a podívala se významně na DeeDee. Klukům to asi nedošlo, protože se jen udiveně podívali. "No nic, tak co, jdeme?" řekla jsem a začala se zvedat ze země. Došli jsme si pro batohy a vyšli z hotelu. "Myslíš, že je ještě někdy uvidíme?" zeptala se najednou posmutněle DeeDee. "Snad ano." A to byla naše poslední věta, kterou jsme pronesly. Cestou zpátky se nám s DeeDee vůbec nechtělo mluvit. Obě jsme vzpomínaly na včerejší večer.
"Tak co? Jak jste se měli?" zeptala se mamka, když jsem dorazila domů. "Úplně skvěle! Bylo to úžasné. Škoda jen, že jsme tam nemohli zůstat déle." Řekla jsem nadšeně, ale pak jsem se opět zasnila. "A co ten tvůj TJ? Byl tam aspoň?" zeptala se mamka zvědavě. "Jo jasně. Dokonce jsme s ním i lyžovali. A mám s ním i dvě fotky." Vytáhla jsem mobil a ukázala jí fotku, kterou už jsem měla nastavenou jako pozadí na displeji. "Vypadá mile." Usmála se na mě a pohladila mě. "Jdu si vybalit a osprchovat." V pokoji jsem si zapnula notebook a podívala se na e-mail. Pár jich tam bylo, ale jen samé reklamy. Cože? Podívala jsem se pořádně. Napsal mi Filip! Od té doby, co jsme odjeli do Kanady, nenapsal. Psal, že mu to v tom Německu bohužel nevyšlo, takže je zase v Jičíně, ale i tak se mu prý daří dobře. Když je v Ostravě tak si prý na mě občas vzpomene a tak mi napsal. Chtěl vědět, jak se mi daří a tak. Ty jo, tak to jsem nečekala. Nevěděla jsem, co mám dělat. Asi bych mu měla odepsat, aby věděl…aby věděl co? Že já jsem si od té doby na něj ani jednou nevzpomněla? Možná párkrát, když jsem se dívala na házenou, jak dopadly zápasy. Ale to bylo málo kdy. Vždyť já už k němu ani nic necítím! Ale odepsat bych mu přece jen měla. OK. Až se vysprchuju, dám se do toho. Po sprše jsem sedla k notebooku a položila prsty na klávesnici. Jediné co jsem v tu chvíli svedla, bylo civět na prázdné pole pro e-mail. Najednou mi začal zvonit mobil. "Ano, prosím?" "Ahoj, to jsem já, TJ. Jen jsem se chtěl zeptat, jestli jste v pohodě dorazili." Wow! Tak to bych v téhle chvíli opravdu nečekala! "Ehh…jo jasně v pořádku. A co ty jak se máš?" Po téhle otázce následoval asi 30 min. telefonát. Dokonce jsme se domluvili, kdy se zase uvidíme. Za 14dní sjezdovce, která je odsud celkem blízko. Dokonce jsem ho ukecala i na to, aby vzal s sebou Simona, aby měla DeeDee radost. Když jsem zavěsila, začala jsem psát e-mail. Už jsem se nebála co napsat. Prostě jsem napsala, že se mám fajn, a…no to je jedno, ale o TJovi jsem raději nepsala
;)

13. Díl

11. září 2009 v 22:16 | MrS.ChRiStiE |  *Život a Moje Star*
13.
Projížděli jsme ulicí Brodway, byla to dlouhá ulice, která se táhla New Yorkem, bylo zde tolik obchodů, chtěla jsem se zastavit a proletět je, ale teď ne. S Donniem, teda hlavně já, jsme se kochali ranním New Yorkem, slunce osvětlovalo všechny různé vedlejší uličky, pozorně jsem pozorovala cestu, ale někdy moje pohledy unikaly k Američanům. Většina z nich měla v ruce hamburger a coca colu. Jak se mohou po ránu takhle cpát. Donnie se mě pevně držel a pokaždé když jsme zatáčely, tiskl se ke mně ještě víc. Podívala jsem se do zpětného zrcátka a všimla si, že Donnie má helmu otevřenou. Vytřeštěně se na mě koukal a sem tam sledoval cestu. Helmu si po chvíli zavřel. Byla jsem šťastná, že moji první jízdu jedu s mojí láskou. Jeli jsme dál a dál a zastavili se v nedaleké restauraci. Restaurace se jmenovala Hard Rock Cafe, byla to velká prosklená budova, restaurace byla hned jako první, vešli jsme dovnitř a usadili se do zadních prostorů restaurace. Číšník za náma přišel ani né za minutku. "Dobrý de…" nedořekl to, asi nemohl uvěřit vlastním očím že vidí Donnieho. "Eh…pardon, že tak civím, ale jsem zde nový, nepočítal jsem, že zde uvidím zrovna vás a s vaší půvabnou dcerou." Donnie se na mě zaraženě podíval, i já jsem byla celkem zaražená. "Ehm, to je moje přítelkyně…" Donnie nadzvedl obočí a ten mladý číšník zrudl.. "Ježiši…tak to se Vám omlouvám slečno. Vypadáte tak mladá, omlouvám se i Vám…" on byl očividně úplně zmatený. Usmála jsem se na Donnieho a ujala se slova: "To se stává, prosím donesl by jste nám jídelní lístek, máme celkem hlad" mladičký číšník se na mě mile usmál a já si všimla na jmenovce jeho jména.. David.. Další David.. "Prej dcera" Donnie tím byl celkem překvapen. "To fakt vypadám tak staře?? Není mi ani 40…teda zatím" pobaveně jsem se na něj podívala a chytila ho za ruku. Naše zamilované pohledy nešlo přehlédnout. "Ehm…Dobrý den.." před náš stůl se postavila nějaká malá holčička, vypadala fakt rozkošně. Modré kulaté očka a dva pletené copky, růžové šatičky a bílé botky. "Ahoj" usmáli jsme se na ní s Donniem "Co si přeješ?" Ta maličká rozpačitě přešlápla "Dobrý den, jmenuji se Rosie, mohl by jste se mi podepsat, pane Wahlberg?" Donnie se na ní roztomile usmál a začal hledat propisku. Rosie, ale byla rychlejší a už ji Donniemu podávala. "Takže Rosie ano?" nesměle kývla a sledovala jak se Donnie podepisuje na malou kartičku. "Tak, prosím" Rosie si od něj stydlivě vzala kartičku a usmála se. "Nashledanou hrdličky". S úsměvem na tváři opustila náš stůl a my se na sebe opět podívali. "Donoušku," nahnula jsem se k němu a letmo ho políbila na líčko "to bylo od Tebe hezké". Na jídelním lístku byl velký výběr jídla, pití a zákusků, vůbec jsem nevěděla co si vybrat. Donnie si jídelní lístek pročítával a letmo se po ně koukal. "Nevím vůbec co si mám dát." Pobaveně se na mě zpoza lístek podíval "Dej si co chceš, je dobré kuřecí maso s hranclema, je to tam napsané jako Kuře na ananasu." A pohledem opět sjel na výběr jídla. Číšník přišel asi po dvou minutách a nervózně přešlapoval. Zvědavě jsem zvedla oči od jídelního lístku a chvilku ho pozorovala. Jeho oči těkaly z Donnieho na mě. Musela jsem se pousmát. "Co si dáte k pití?" konečně se odhodlal se náš na něco zeptat. Podívala jsem se na Donnieho a ten konečně odložil jídelní lístek a začal se věnovat číšníkovi. "Já bych si dal jedno malé pivko prosím, a Ty? Co si dáš?" číšník i Donnie na mě upřely pohledy a já zvažovala možnosti. Mattoni ani Korunní májovou tu určitě mít nebudou.. Tady mají jen coca colu, fantu, sprite, Pepsi a další takové ty sladké vody… "No, tak já si teda dám, nějaký pomerančový džus, máte?" číšník kývl a začal si zapisovat. "A jídlo? Máte vybrané?" Donnie kývl a začal diktovat svoji objednávku. A pak byla řada na mě.. "No… Já si dám to kuře na ananasu… S hranolkama prosím…" číšník kývl a odešel. Ani mě nepřekvapilo, že jsme jídlo měli hned, Donnie je velká hvězda. Po jídle jsme tam ještě chvíli seděli a povídali si o všem možném, o mě, o nás, o jeho kapele a tak dál. Pak kolem nás šel zase ten číšník a zeptal se nás jestli něco nepotřebujeme. "Zaplatím," Donnie už začal šmátrat po peněžence a číšník rychle odběhl pro účtenku. "Dělá to 267 dolarů." Donnie mu podal peníze a nechal mu i spropitné. Pak jsme z restaurace rychle vyšli ven a nasedli na motorku. Na to, že jsme vyjeli z hotelu kolem 13. hodiny, se vracíme celkem pozdě, nečekala jsem, že chvilky s ním uběhnou tak strašně rychle. Bylo něco kolem 19. hodiny a my teprve vyjížděli k hotelu, ještě jsme si udělali okružní jízdu po Brodwayi. Na křižovatce jsem cítila jak mi v kapse vibruje mobil. Jelikož bylo na každé straně takové menší stání tak jsem zastavila na jednom z nich a rychle jsem zvedla telefon. "Prosíííím?"

Scott Patterson

11. září 2009 v 16:39 | MrS.ChRiStiE |  *Ostatní Star*
Anoooo Tendle super herec má dneska narozky :* Všechno nejnejnejnej Scottíku :* :D

Tak ne..

9. září 2009 v 22:21 | MrS.KiKiE |  Aktuálky
Já vím...Já vím...slibila jsem že to tu dnes bude...ale je moc pozdě a psaní povídky Právo na život se krapec protáhlo..pořád jsem něco na ní měnila, něco se mi nelibilo...někde byla chyba...atd..atd..

Je pozdě...Pujdu spat :D dobrou noc :*

Povídka s Donniem snad zajTra!! papa :*

Právo na život > 2.díl

9. září 2009 v 22:05 | MrS.ChRiStiE |  *Právo na život*
2.
Billy ji opatrně položil na přední sedačku svého Nissana. Auto rychle obešel a nasedl do něj. Musel se připoutat. I tu maličkou. S lítostí se na ni podíval. "Co jsi zač…" opatrně přes ni přetáhl pás a nastartoval. Vyjel z menšího náměstíčka ke své dobré známé, u které už měl dávno být.. Zaparkoval před malým baráčkem v ulici plné malých domků a vilek. Rychlým krokem obešel auto a vyndal tu ženu z auta. Každou chvilku ji musel kontrolovat. I když byla v bezvědomí, líbila se mu. I s tím roztrženým rtem. Nesl ji, raději šel pomalu, ke dveřím toho známého domu. Všiml si, že ji z ranky zase teče krev. Opatrně ji setřel palcem a šel dál. Postavil se před dveře a uvažoval jak má zazvonit. Na to jaké má zaměstnání ho nic nenapadlo. Hned jako první věc ho teď napadlo, že by mohl zazvonit loktem. Zakroutil svým vytrénovaným tělem a krkolomně zazvonil. Po chvilce se objevila známá tvář. "Billy!! Ježiši…! Ema? Ježiši!! Co se ji stalo?!" vykřikla Connie a přiskočila blíž k Billymu. "Počkat, počkat!" zarazil se Billy "Ty ji znáš? A jmenuje se Ema?" Connie se na něj podívala zrudlýma očima od pláče a kývla v odpověď. "Zaneseme ji ke mně do ložnice. Převlečeme do pyžama a přichystáme ji něco k jídlu, až se probudí, bude mít jistě hlad." Uvažovala za chodu Connie, otevřela Billymu dveře od ložnice a ukázala kde ji má položit. "Teď ji převlečeme…" ostřížím zrakem se podívala na Billyho a začala uvažovat.. Sama ji převléct nedokáže, Ema je o dost větší než je ona sama. Billy ji bude muset pomoct. "Ty ji chytni..!!" pomalu Emu převlékali a uložili ji do postele. "Billy, Ty umíš prý skvěle vařit." Connie se na něj podezíravě podívala, nikdy ji o tom neřekl a teď má u sebe super kuchaře. "Jak to víš sakra?!" otočil se po ní vztekle Billy, zase se mu hrabala do osobního života. Byli to dobří přátelé, ale nepouští si tak moc nikoho k tělu, takže ji neřekl ani tak, pro něj trochu trapnou, záležitost. "Tvoje přítelkyně Lussynda" Billy protočil panenkama a už mu bylo jasné, která bije. "Kdyžtak, expřítelkyně.." Billy se vydal do kuchyně a začal obkoukávat lednici. "Nic…" zarazil se, protože si vzpoměl, že bral tu maličkou i s taškama. Pomalu se vydal do auta pro tašky a vrátil se zpět. "Co mam podle Tebe, tady z toho uvařit?!" zařval Billy z kuchyně. "Něco malého, to je jedno Ema sní všechno." Billy se pustil do kuchtění, co by tak mladé holce měl uvařit? Jeho milované jídlo : Pečená rýže a kuřecí nudličky. To on miluje, snad ji to bude taky chutnat. "Jako kdyby mi na tom zaleželo.." zasmál se sám sobě Billy a pustil se do toho. Trvalo mu to asi hodinku. V kuchyni našel za talířema větší tácek, položil jídlo na něj a odnesl to Emě do pokoje. Pořád byla v bezvědomí.. Chudák holka. "Známe se už léta," začala s vyprávěním Connie, když si všimla, že je Billy u Emy v ložnici "byly jsme nerozlučitelná dvojka a pořád jsme, dneska ráno ke mně přišla, že ji její přítel mlátí…" Connie vešla do ložnice a posadila se na kraj postele. "Jak jsi ji našel?" Billy se na Connie krátce podíval a pak jeho pohled zase "zakotvil" na Emě.. "Šel jsem si pro noviny, o tom našem případu se píše snad všude… Když jsem došel k autu uslyšel jsem velkou ránu a nějakého muže jak křičel. Tak jsem se tam šel podívat.. Přišel jsem tam zrovna ve chvilce když do ni kopal. Doufám, že…" Connie se na něj zděšeně podívala: "Doufáš, že co?!" Billy musel přijít s pravdou..: "Prostě jsem mu dal pěstí, jinak by ji nenechal žít… Tak doufám, že na mě nepodá žalobu, trochu jsem ujel a asi mu zlomil nos… Odletěl…" Connie se na něj zlostně podívala. "Co jsem měl podle Tebe dělat? Jen tak by od ní neodešel!! A navíc.. Ženské se přeci nebijou..!!" Billy ji pak vylíčil všechno co se stalo i to, že ho Ema poprosila o pomoc.. "Děkuji" Connie vstala a šla opatrně k němu. Věděla, že Billy nemá rád osobní kontakt, objetí a tak.. Věděla, že přítelkyně měl jen dlouhodobě. Nejistě ho vzala kolem ramen a čekala co přijde. Objal ji také. Dost ji to překvapilo. "Teď půjdem vyřešit ten náš problém" oba vstali a šli do malé kanceláře. Probírali to asi dvě hodiny. "Billy, prostě za těma třema zajdem a těch 500 000 dolarů z nich dostaneme." Connie a Billy byli tak zabraní do hovoru, že ani nezaregistrovali, že Ema stojí ve dveřích. "Jednou jseš sakra mafián tak to z těch lidí dostaň!!" Ema se zarazila při tom slovu mafián.. Přemýšlela jak se vůbec dostala ke Connie.. Kdo ji zachránil.. Věděla, že se ten muž jmenuje Billy, jako její malý plyšový medvídek, kterého nervózně svírala v rukou. "Ehm…" pokusila se do jejich rozhovoru vložit Ema. Billy se na ni zděšeně podíval, slyšela příliš mnoho! Connie odhadovala na co Ti dva asi myslí, Ema rozrušeně těkala očima z ní na Billyho a ten se do ní zavrtával pohledem strachu, zlosti a něčím co u něj nemohla tak dobře rozpoznat.. To u něj nebylo celkem běžné většinou na něm bylo znát vše… Jak se cítí, na co myslí a nad čím uvažuje, ale teď? Nešlo to poznat. "Jak dlouho už tu stojíte?" promluvil Billy jako jediný do toho ticha, v té chvíli by se dala krájet ta nervozita. "No… Chvilku… Já… Omlouvám se…" Ema byla viditelně nervózní ruce ji cukaly. Měla vždycky takový "tik" když byla nervózní, cukaly jí ruce a někdy poklepávala prsty o cokoli co bylo v její blízkosti. "No.." Billy ji už chtěl něco odpovědět, ale Connie se na něj zlostně podívala a řekla to jemně, protože její kamarádka nebyla zrovna v dobrém stavu, aby ještě překousla to, že ona Connie O'Reily pracuje pro mafiána.. "Toto, je Billy McGrowen, je to můj nejlepší klient, je vážený a významný. Má samé dobré kontakty, přátelé, kteří mají problémy." Ema se snažila ji věřit, Connie vždycky byla její nejlepší kamarádka. Billy se postavil a vykročil směrem k ní. Ema nervózně couvla zpátky, měla z toho muže strach. Teprve teď si ho mohla pořádně prohlédnout.. Byl vysoký, oblečený v černém obleku, jen košili měl bílou a kravatu rudě červenou, na krku měl zlatý řetízek, a na levé ruce měl masivní prsten, také byl zlatý. Čišelo z něj sebevědomí a rozhodlání. Jen nevěděla co od něj čekat. Vztáhl ruku a ona nejistě ucukla. Opatrně ji chytl za ruku a chvíli ji pozoroval, jako kdyby ji skenoval, jako kdyby ji poznával, jako kdyby ji chtěl cítit. Pořád ji držel, už začínala být celkem nervózní a začala bubnovat prsty o malé šuplíky. "Promluvím si s ní," otočil se na Connie a ta kývla a pohled vrátil zpátky na ni, "Pojďte…" Šli spolu do ložnice a Ema se posadila na postel. Billy potichu zamkl dveře, Ema si toho nevšimla protože se zrovna dívala na sebe do malého zrcátka.. "Ty zase vypadáš.. Jak ho chceš sbalit?!" hubovala si potichu. Billy si k ní přisedl a spustil: "Doufám, že to nikomu neřeknete…" Dořekl a podíval se jí do očí. Ona si až teď všimla, že má nádherně hnědé oči, velmi tmavé hnědé oči. Zhluboka se nadechla a cítila jak ji zrychleně buší srdce, byla z jeho přítomnosti celkem nervózní. Billy také pociťoval, něco zvláštního co nedokázal poznat, ta maličká ho k sobě přitahovala čím dál tím víc.. Nemusela ani nic dělat. Měl takovou chuť ji pohladit, políbit, obejmout a ochránit před světem. Když se na ni díval, jak tam seděla s rukama v klíně a rozrušeně koukala po pokoji musel se usmát. "Můžu… Jen… Něco zkusím…" Billy nečekal, že přijde s takovou otázkou. Ale kývl. Ema pomalu zvedla ruku a položila mu ji na tvář, něžně ho pohladila a pořád se mu upřeně dívala do očí. Pak se k němu přiblížila a políbila ho.

dnes..!

9. září 2009 v 20:14 | MrS.ChRiStiE |  Aktuálky
Dneska by se tu měly objevit obě povídky....Právo na život se tu tento měsíc objeví vyjimečně podruhé, takže v říjnu ho nečekejte a míííísto něj bude v říjnu jeden díl navíc povídky o Donniem :)

The Used - Blood On My Hands

9. září 2009 v 19:56 | Kikuška |  VIDEOKLIPY

Adam Sandler

9. září 2009 v 18:57 | Kikuška |  *Ostatní Star*

Povolání: Herec, komik, producent
Věk: 43
Datum narození: 9. 09. 1966
Místo narození: Brooklyn, New York, USA
Znamení: Panna
Výška: 178 cm

Adam je mimořádně úspěšným hercem, scénáristou, producentem, režisérem a hudebníkem. První velký úspěch zaznamenal jako účinkující v pořadu Saturday Night Live. Nedávno si zahrál s Jackem Nicholsonem v komedii Kurs sebeovládání a byl nominován na Zlatý glóbus za svůj herecký výkon ve filmu Paula Thomase Andersona Opilí láskou.

Sandler debutoval ve filmu Šišouni v New Yorku, ve kterém si zahrál s Danem Aykroydem a Jane Curtin. Jeho další film Rivalové se stal jedním z nejúspěšnějších filmů roku 1996 - s rozpočtem pouhých 12 milionů dolarů vydělal přes 40 milionů v kinech a dalších 35 milionů po uvedení do videodistribuce. Ještě většího úspěchu se mu podařilo dosáhnout s filmy Píseň pro nevěstu, Vodonoš, Velký táta a Mr. Deeds - náhodný milionář.

S hlavním autorem Saturday Night Live Timem Herlihy spolupracoval na scénářích k filmům Rivalové, Malý Nicky - Satan junior, Billy Madison, Velký táta, Píseň pro nevěstu a Vodonoš, u filmů Deuce Bigalow: Dobrej striptér, Zvíře, Špinavej Joe, Pán převleků, Žába k zulíbání a u nadcházejícího snímku Dickie Roberts: Former Child Star pak zastal roli vedoucího výroby.

Jeho produkční společnost Happy Madison Productions nedávno podepsala smlouvu s Columbia TriStar Domestic Television, pro kterou bude vyrábět televizní pořady. Sandler hrál ve vyprodaných představeních na většině amerických univerzit a nahrál několik komediálních alb, kterých se dohromady prodalo přes 6 milionů kopií. Jeho dalším filmem bude romantická koemdie Spanglish Jamese L. Brookse, ve kterém si zahraje s Téou Leoni.

Oh, Canada - 5. díl

9. září 2009 v 18:45 | Kikuška |  >>OH, CANADA<<

"Ahoj." řekla jsem udýchaně. "Mohla bych se s tebou vyfotit?" "Jo jasně. Co, že jsi taková udýchaná?" zeptal se udiveně TJ. "Nebudeš mi to věřit, ale běžela jsem od támhle toho stolu až k tobě. Věř mi, nezdá se to, ale je to celkem štreka." Řekla jsem vážně, ale to už jsme se oba začali smát. "Hele, ty máš nějaký přízvuk. Ty nejsi z Kanady, že?" "Ne ne, já jsem z České republiky. To je v Evropě." Řekla jsem a připravovala si foťák. "Jo, aha. Tam jsem jednou byl." "Opravdu? To jsem ani nevěděla." Pak už jsme se k sobě postavili a já nás cvakla. Zkontrolovala jsem snímek a pak TJovi poděkovala: "Tak dík a ahoj." "Hele, počkej!" zavolal na mě. "Nechtěla bys tak kolem deváté přijít támhle na sjezdovku? Mohly bychom se projet. Lyžuješ, ne?" "Jako teď večer? Jo, jasně, budu moc ráda. OK, takže v devět. Jo, a nevadí, když příjdu s přáteli?" "Jo v pohodě. Tak ahoj." Běžela jsem zpátky, když jsem si všimla, že kluci u stolu stojí sami. "Kde je DeeDee?" "Támhle." Hodil Erik hlavou. "No, tý jo." Řekla jsem překvapeně. DeeDee stála kousek dál se Simonem a šlo vidět, že se skvěle baví. Když se celá uchechtaná vrátila zpátky, všichni jsme se na ni významně podívali. "Simon je úplně úžasný. Dal mi i číslo. A co ty a TJ?" "No, mě TJ číslo sice nedal, ale pozval nás na večerní lyžování!" řekla jsem nadšeně. "Super!" řekli všichni najednou a odebrali jsme se společně k autu pro lyže. Když jsme došli ke sjezdovce, bylo něco před devátou. Přichystali jsme se a čekali, až dorazí TJ. "Támhle je!" vykřikla jsem a zamávala na něho. "A hele, DeeDee, je s ním i Simon." DeeDee se namáčkla přede mně a celá zblblá začala máchat rukama. Erik s Mikem dostali záchvat smíchu a já jsem jen kroutila hlavou. Když TJ se Simonem dorazili, šli jsme k vleku. Byla tam kotva, na tu jsem úplně levá. Doufám, že se před TJejem neztrapním a nespadnu z ní. Zatím je to v pohodě, vyjeli jsme a já se křečovitě držím tyčky, abych nespadla. "Ty se bojíš?" zeptal se TJ udiveně. "Ne, já jen…no, dobře, trochu se bojím, že spadnu. S kotvou to moc neumím." usmála jsem se. "Tak já tě budu přidržovat. Tak, dobrý?" "Jo, díky. Jsi hodný." No a tak jsme jeli v objetí až nahoru. Když jsme vysedli TJ vytáhl mobil a řekl: "A teď si tě vyfotím já!" mrkl na mě a já jsem se k němu přisunula a uculila se do objektivu. A pak jsme vyjeli, cestou jsme projeli kolem DeeDee a Simona, kteří jeli ještě na vleku. TJ se najednou obrátil a jel pozadu. Cestou se na mě pořád usmíval. "Jé, to bych chtěla taky umět!" řekla jsem nadšeně. TJ zabrzdil a souhlasil, že mě to naučí. A tak mě nakonec jezdit pozadu naučil.
Bylo už pozdě a všichni jsme byli unavení a tak jsme se rozhodli, že půjdeme domů. V podstatě nikdo domů nešel, každý jsme jeli do hotelu. Bohužel každý do jiného. Když jsem se s TJ loučila, vyměnili jsme si čísla. No a DeeDee celá šťastná cestou do hotelu mluvila a mluvila o Simonovi, až jí kluci museli zarazit. "A teď je pro změnu uražená DeeDee." řekla jsem, ale nevydržela jsem to a vyprskla jsem smíchy. Pak se začali smát i kluci a nakonec to nevydržela ani DeeDee. A tak jsme měli v autě veselo. V noci jsme si s DeeDee, jako vždy povídali. Najednou nám zapípaly mobily. "Napsal mi TJ!" vyjekla jsem nadšeně. "A mě Simon!" řekla DeeDee. Četly jsme si SMSky a hihňaly se jak umanuté. Pak jsme usnuly s mobily v ruce a blaženými úsměvy na tváři.

Oh, Canada - Úvod II.

9. září 2009 v 18:43 | Kikuška |  >>OH, CANADA<<

Tak, postavy se nám trochu rozšířily a tak je na čase na malé info:
Delinda: v povídce jí Kristy říká DeeDee. Jsou nejlepší kamarádky a ve všem si můžou věřit. Kristu "nakazí" lyžařskou mánií, která oběma změní život. I díky DeeDee se Krista dostala k DJejinku. DeeDee se líbí Simon Dumont.
Erik: Erikovi je 21 let a chtěl by být freestylový lyžař. On a Mike byli mnohokrát na různých soutěžích, ale i když zatím nevyhráli, co není, může být
Mike: Mike je nejlepším kamarádem Erika a je mu 20 let. S DeeDee spolu chodili, ale to nikdo neví.
TJ Schiller: No, tak o TJovi si můžete přečíst v článku, který je věnovaný jen jemu, stejně tak o Simonovi. Ti dva vymyšlení nejsou :b

PINK!!

8. září 2009 v 17:45 | MrS.ChRiStiE |  *Ostatní Star*
Povolání: Zpěvačka
Věk: 30
Datum narození: 8. 09. 1979
Místo narození: Doylestown, Pennsylvanie, USA
Znamení: Panna
Výška: 163 cm

Pink se ve skutečnosti jmenuje Alecia Beth Moore. Narodila se Jamesovi a Judy Moorovým. Zatímco vyrůstala ve Philadephii, její otec hrál na kytaru písně od Roberta Dylana a Dona McLeana, což sloužilo jako inspirace pro začátek její hudební kariéry. Mladá Pink si velmi zamilovala hudbu a pokud nemusela mluvit, tak raději zpívala. Ráda chodila do Philly klubu místo, které jí umožnilo vyjádřit sama sebe zpěvem a tancem. Ve třinácti se seznámila s populárním tanečníkem z Philly klubu, se kterým začala tancovat a zpívat s jeho rapovou kapelou "Schools of Thought".

Ve čtrnácti složila svou první píseň. Psaním písní vyjadřovala své pocity, které získala během svého dětství a dospívání. Každý pátek večer navštěvovala klub Fever, kde zažila svých 5 minut slávy. Když jí některé vystoupení nevyšla, tak dokázala využít těchto negativních zkušeností jako palivo své ctižádosti.

Jeden pátek se v klubu zastavil obchodní zástupce z MCA Records, který hledal někoho, aby zaplnil místo v nové R&B-kapele. Písně Pink se mu zalíbili a požádal ji, aby se zúčastnila konkursu do skupiny s názvem Basic Instinct. Pink měla však pocit, že do skupiny nezapadá. Basic Instinct byl pro Pink jen přechodná záležitost. Další skupina, kde se Pink objevila, byla Choice. Přesto nedokázala v žádné skupině zapadnout, nejlépe se cítí jako sólová zpěvačka.

Jednoho dne se Pink zeptal Darryl Simmons, zda by pro něj něco nenapsala. Ona souhlasila a tím začala její vlastní kariéra.

Její debutové album "Can\'t Take Me Home" vytvořila na jaře 2000. Hned po uvedení se album stalo velmi oblíbené a získalo si samou chválu. První singl "There You Go", se ihned po uvedení dostal do TOP 40 nejhranějších singlů v USA.

Druhý singl "Most Girls", slavil stejné úspěchy jako jeho předchůdce, jestli ne více.

Její druhé album s názvem "M!ssundaztood" vydala v roce 2001. Odtud pochází velký hit Get the party started, který dostal cenu Grammy.

2004 Pink vydává další album Try this, tohle album se tak neuchytilo, protože je více rockovější, její styl. I když bylo celé album spíše pro rockovější fanoušky, uchytilo se několik hitů, jako je např God is a DJ, nebo Trouble. Na tohle CD navazovalo turné po celé Evropě(Try this tour 2004), kde poprvé také navštívila Českou republiku a své české fanoušky podstila v Sazce Areně.

Pink si dala delší pauzu a zničeho nic oznámila že se bude vdávat se svým přítelem Careyem Hartem. Seznámila se s ním na motokrosových závodech, pár byl velmi chaotický pořád se rozcházel. Až najednou Pink požádala Careyho o ruku, také na motokrosových závodech, kde s před 5 lety setkali, Hart příjmul, a 7. ledna 2006 se odehrála na kostarické pláži svatba.

Téhož roku neskončila, vydala album I\'m not dead odkud pochází singl Stupid girls který uráží všechny namyšlené fifleny typu Paris Hilton, či Jessica Simpson. Od této doby je Pink Paris úhlavní nepřítelnkýní! Velkým hitem to neskončilo, potom následoval neméně úspěšný hit Who knew, či U+Ur Hand, Nobody knows. P!nk udělala už své druhé velké turné po Evropě(I'm not dead tour 2006), kde také už po druhé zaprouzdala i do Prahy. Po dlouhém tour navazovalo tour s Justinem Timberlakem a také tour v Austrálii. Po vyčerpávájicích koncertech P!nk natočila dva videoklipy, Leave me alone(I'm lonely) a provokujécé Dear Mr. President, která byla zakázána v amerických rádii, jako provokace Georga Bushe. 15.dubna 2007 bylo i v České republice vydáno DVD Live from Wembley, zdomunteváno z koncertu z Anglického Wembley.

Roku 2008 šokovala rozchodem s jejím mužem Careym Hartem a zveřejnila zprávu o novém CD. Cd se jmenuje Funhouse a jejím prvním singelm byl trochu nekonzervativní videoklip jménem So what. Nastala vlna úžasu, jak se dokáže P!nk na svou scénu vrátit. Funhouse v ČR vyšlo 27.října.
Na rok 2009 P!nk chystá obrovské turné po celém světě. 19.11 Pink navštíví i českou republiku.
Zajímavosti:
- bratr: Jason
- barva očí: modrá
- původní barva vlasů: blond
- výška: 162 cm
- má piercing v jazyku