close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

24. Díl

23. října 2009 v 20:37 | kikivskiki |  *Život a Moje Star*
24.
"Vypadají spokojeně. Hlavně Kate. Konečně." Slyšela jsem jak si mamka povzdechla. Nechtěla jsem to dál poslouchat, tak jsem šla za Donniem. Donnie ležel na posteli a v uších měl sluchátka. Poslouchal moji mp4. chvilku jsem ho pozorovala. A raději jsem zavřela dveře, pro jistotu jsem i zamkla. Posadila jsem se vedle Donnieho a pohladila ho po hrudi. Otevřel oči a jeho pohled sjel ke mně. Spokojeně se usmál a já položila hlavu na jeho hruď. Cítila jsem jak mu rychle buší srdce. Byla jsem tak unavená z cesty, že jsem po chvíli usla.
"Kruci!" zaklela jsem a hledala jsem budík. Ležel na polici nademnou a mi se podařilo ho shodit. Samozřejmě. Vztekle jsem ho vypnula a pomalu vstala. Donnie ležel spokojeně zamuchlaný do mé peřiny a pomalu oddychoval. Koutky mu cukaly. Asi se mu něco zdá. Usmála jsem se na něj. A vyšla z pokoje. Snídaně, byla nutná, tak i ranní hygiena. Rychle jsem se oblékla. Popadla jsem batoh, z ledničky svačinu, boty a vyrazila do školy. Do školy, jsem jela samozřejmě autem. Nejdřív jsem se, ale stavila pro Lily, ta už na mě čekala na zastávce. "Ahoooj," její pozdrav byl veselý, jako vždy. "Ahoj," zamumlala jsem nazpět a věnovala se řízení. Cestou do školy, jsme probraly Tj a Donnieho. Jak je naši přijali a další řečičky. Když jsme dorazily, všichni se otočili za mým autem. Ve výrazech jsem viděla obdiv a u některých i závist. Protočila jsem panenkami a vyšla za Lily, auto vydalo zapípnutí, když jsem ho dálkově zamkla. "Ahoj," zamumlala jsem pozdrav k ostatním holkám, které stály před školou. Kuřačky. "Musíme tu být?!" zavrčela jsem na Lily. "Ne," odpověděla a vyšli jsme do školy. Mezitím nás dohonily dvě další holky. Aneta a Klára. Anet jsem měla v celku i ráda. Ale Kláru, jsem za ty její řeči moc nemusela. Celou cestu do nás Klára hustila, co se ji zase stalo. Lily ji dychtivě poslouchala a já se v myšlenkách zatoulala k Donniemu. "Co Ti bylo?" zeptala se mě najednou Anet, když jsem stála u své skříňky a hledala papuče. "Hm, nic zvláštního…" začala jsem uvažovat co ji odpovím. "Jasně no, opožděná dovolená," odpověděla jsem prostě. "Aha," zamumlala a zavřela svoji skříňku. Sklopila jsem pohled abych ji viděla do obličeje. Anet byla o dost menší než já. "Jojo, a co? Dělo se něco těch pár dní? Co jsem tu nebyla?" zeptala jsem se vesele. Naše třída byla, řekněme velmi konfliktní, teda pár holek. Ne, že by přímo šikanovaly, ale trápily nové prváky a některé naše spolužáky. Velké držky. Musela jsem se pousmát. "Co je?" zeptala se mě Anet, a zvědavě si mě měřila. "Ale nic…" zamumlala jsem a vyšla jsem směrem do naší třídy. Anet mě poslušně následovala a celou cestu mi něco říkala. Když jsme došly do třídy, ucítila jsem, že mi v kapse vibruje telefon. Zmateně jsem ho vytáhla. Volalo mi neznámé číslo. Ale bylo české. "Prosííím?" Anet se na mě podívala a sedla si na své místo. Pomalu jsem sundala židli z lavice a posadila se na ni. "Ahoj lásko, v kolik dneska končíš?" vydechla jsem úlevou. Byl to Donnie. "Asi o půl třetí, máme ještě nějaké vyřizování s třídní." Zrovna jsem si to četla z tabule. Třídní měla zase nějaké problémy s naším chováním, ale určitě, jako vždy ty co neblbnou, pustí domů. Já mezi nimi budu taky. Samozřejmě. "Aha, jasně, tak já přijedu." Vykulila jsem oči a mačkala kus papírku co ležel na mé lavici. "Cože?" Anet se na mě zvědavě podívala, když jsem na ni vrhla varovný pohled, aby neposlouchala, provinile sklopila oči. "No, Tvoje mamka mi vysvětlila cestu, to zvládnu." Spokojeně jsem usmála. "Dej mi mamku." Poprosila jsem ho a čekala než se z telefonu ozve mamčin hlas. "Ty pustíš Donnieho samotného pro mě do školy?!" zavrčela jsem do telefonu, jakmile jsem poznala, že mě poslouchá už mamka. "Uklidni se, pojedu s ním, máte třídní schůzky, zapomněla jsi?" mluvila na mě klidným tónem. "Aha, no jo. Já myslela, že pojedeš autem. Promiň." Zamumlala jsem do telefonu a protočila panenkami. Prstama jsem začala bubnovat do lavice a snažila se soustředit na to co mi říká mamka. Jediné co jsem zaslechla bylo, jak mi oznamuje, že končíme. "Jasně pa…" položila jsem to a rychle vypnula zvonění. Do třídy vešla Lily, celá vysmátá s Klárou. Rychle si sedla vedle mě a nachystala si věci na první hodinu. První hodina uběhla jako voda. O přestávce jsem seděla vedle Markéty a opisovala si sešity. Netrvalo mi to dlouho a tak jsme se začaly bavit. Řekla mi, že si konečně našla nového přítele. Začala o něm básnit. "A co Ty, Katie? Nějak nám záříš?" zaculila se na mě a významně zamrkala. "No… Jo někoho jsem poznala. Jmenuje se Dany." Zamumlala jsem a doufala, že se nebude ptát na další věci. "A kolik mu je? Odkud je? Co dělá?" a další otázky na Donnieho se na mě hrnuly jako láva ze sopky. "No je mu… 41…" jeho věk jsem zašeptala a doufala, že to neslyšela. Podle jejího výrazu, jsem usoudila, že mě slyšela a moc dobře. "No teda… Tak to už je sta-…" nedopověděla to, protože jsem ji zarazila. "No a, jsem s nim šťastná, je moc hodný." Pousmála jsem se a ona pochopila, že žádné výčitky k jeho věku, už nechci ani slyšet. "No a seznámili jsme se v New Yorku… Je zpěvák no…" vykulila na mě oči a usmála se. "V New Yorku? A je s Tebou tady?" usmála se na mě a já sklopila oči k sešitům. "Jo je no…" odpověděla jsem a vzala sešity do rukou. Otočila jsem se, abych si je mohla položit na židli. "Tak to Tě musí mít hodně rád, když přijel s Tebou do česka." Vesele se na mě usmála a já si sedla zpátky na své místo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 23. října 2009 v 20:45 | Reagovat

si piš že jí má rád  ;-) super hej  :-) další díl by to chtělo   :-D

2 Kristen Kristen | Web | 24. října 2009 v 12:20 | Reagovat

:-P pffff

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama