close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

26. Díl

26. října 2009 v 16:55 | kikivskiki |  *Život a Moje Star*
26.
Otočila jsem se za tím hlasem a viděla vysokého chlápka, který si to vesele mířil k nám. Vůbec se nezměnil, byl pořád vysoký a štíhlý. Tak dlouho jsem do něj byla zamilovaná. Ale mu vadila jedna věc. Náš věkový rozdíl. Byl o 18 let starší než já. Já teď mám Donnieho, který je starší o 23 let. Nechápala jsem ten jeho směšný důvod. Pořád si k nám vodil své přítelkyně a láskyplně je objímal. Žárlila jsem, strašně moc. Minulý rok jsem se s tím dokázala smířit. Šťastně mě objal. Ruce jsem měla samým překvapením svěšené podél těla. Letmo jsem se podívala po Donniem. Donnie si Maxe žárlivě měřil. "Jasně, ahoj." Odpověděla jsem odměřeně. Odstrčila jsem ho od sebe a postavila se k Donniemu. Dal mi ruku kolem pasu a já mu položila ruku na břicho. "Aha, jasně chápu." Max na chvíli posmutněl. Taťka ho dloubl do hrudníku a Max odběhl pracovat. "No tak co potřebujete?" oslovil nás taťka, Donnie nervózně přešlapoval. "Cože?! To za Tebou musím jezdit jen když něco potřebuji?" procedila jsem skrz zuby. Taťka se na mě vyjeveně podíval. "Ne, ne. Já to tak nemyslel." Začal se omlouvat, jakmile mu to došlo. Rozrušeně jsem se na něj podívala a pevněji stiskla Donnieho ruku. Trochu s ní škubl, protože jsem ji fakt drtila. Omluvně jsem se na něj usmála. Chvilku jsme tam stáli venku, všichni jsme mlčeli. "Zapomněl jsem se představit." Prolomil to ticho otec. "Jmenuji se Zbyněk." Podal Donniemu ruku. "Dany…" zamumlal Donnie odpověď a stiskl mu dlaň. Taťka se na něj překvapeně podíval. "Mám celkem hlad… My pojedeme, do nějaké restaurace. Čau." Zavrčela jsem na taťku a rychle jsem mu vlepila pusu na líčko. Donnie nasedl do auta a v tu chvilku vykoukl Max zpoza dveří garáže. Zamával na mě. "Počkej…" zavolal na mě. Zvedla jsem oči v sloup a čekala až ke mně přijde. Max už byl u mě a chtěl mě chytit za ruku. Ucukla jsem. "Co chceš?!" moje podráždění stoupalo ještě víc. Max mě chytl pevně za zápěstí a já nemohla nic udělat. Byli jsme tam sami, až na Donnieho, který čekal v autě. To Max, ale nevěděl. Otec už odešel. Max se mi podíval do oči a přitáhl si mě k sobě. Snažila jsem se vzepřít, ale byl moc silný. Odvrátila jsem od něj znechuceně pohled. "Co chceš?!" zopakovala jsem opět svoji otázku. Snažila jsem se ho od sebe odstrčit. Rukou jsem do něj tlačila. On položil jednu ruku na můj pas a tou druhou mi stále držel zápěstí. Přitáhl si mě k sobě a políbil mě. "Promiň" zamumlal a znovu mě políbil. Moje odhodlání odpadlo a já svěsila ruce podél těla. Za pár sekund jsem se vzpamatovala a snažila se ho od sebe odtrhnout. Neměla jsem tolik práce. Donnie to udělal za mě. Popadl Maxe za rameno a odtrhl ho ode mě. Zůstala jsem stát jako opařená. Donnie se na mě rozzlobeně podíval a dal Maxovi pěstí. "Nešahej na ni!" zavrčel na Maxe. Drtil mu rameno tím, jak mu zadíral prsty do ramene. Max se na něj díval a z nosu mu valila krev. Max se ani nepohnul. Donnie ho pustil a rychle nasedl do auta. Odvrátila jsem od něj pohled a rychle nastoupila za Donniem. "Omlouvám se…" zamumlala jsem, mezitím co jsme jeli do blízké restaurace. Donnie kývl, ale nic neřekl, ani se na mě nepodíval. Celou cestu jsme jeli mlčky. Když jsme dorazili, šli jsme vedle sebe, jako staří známí, ne jako pár. Smutně jsem se dívala do země. Zastavila jsem se a dívala se za Donniem. Musela jsem se otočit a zhluboka nadechnout. Na chvíli jsem cítila teplo na svém krku. Otočila jsem se a Donnie stál hned u mě. Jeho obličej byl asi 4cm od mého. Propletl své prsty s mými a díval se mi do očí. Stáhl mě do uličky, abychom nestáli uprostřed chodby do restaurace. Opřel mě o zeď a rukama se o ni opřel. Letmo mě políbil. Dychtivě jsem mu polibek vrátila. Miluju ho, miluju Donnieho! Objala jsem ho kolem pasu a přitiskla jsem se na jeho hruď. Z očí mi padaly slzy. "Odpusť…" mumlala jsem stále dokola. "Miluju Tě, Donnie…!" Donnie si mě k sobě přitiskl pevněji. "Já Tebe taky, už mi to nedělej." Prosil mě. Trápilo ho to. Šlo to na něm vidět. "Půjdeme za ním!" rozhodla jsem pevně. "Co?" v jeho hlase jsem cítila náznak strachu. "Skončím to," hlas se mi třásl. "Skončím to, co nikdy nebylo! To co nikdy nebude!" byla jsem rozzuřená. Málem mi zničil vztah. Zaťala jsem dlaně v pěsti a přimhouřila oči. Rychle jsem se vrátila zpátky k autu a nastoupila do něj. Donnie rychle naskočil za mnou a vyjeli jsme k taťkovi. Max nadšeně vykoukl z garáže a když poznal moje auto jeho obličej se rozzářil. Vystoupila jsem z auta a Donnie na mě počkal. Chytila jsem ho za ruku. "Maxi, my dva se už neuvidíme!" procedila jsem skrz zuby. Vykulil na mě oči. "Málem jsi mi zničil vztah! Já Danyho miluju!" řvala jsem po něm vztekle. "Dobře… Promiň…" zamumlal a rychle odešel. Když jsem ho takhle viděla, měla jsem pocit, že jsem to konečně vyřešila. Už jsem se necítila tak spoutaná. Nastoupili jsme do auta a vrátili se do restaurace. Posadili jsme se k volnému stolu. Servírka tu byla hned, všimla jsem si, že nedělá oči na Donnieho. "Prosím 2krát kofolu, tři deci. Prosím." Usmála jsem se na ni. Odběhla a my si začali vybírat z jídelního lístku. "Já si dám to co obvykle." Odpověděla jsem servírce, která se ani nezeptala, co chceme. Tady mě všichni znali. "A tady pán?" kývla k Donniemu. "No, já si dám co Katie…" zamumlal a položil mi ruku na nohu. Odběhla a my tam zůstali sedět. "Co jsme si to vlastně objednali?" zeptal se mě po chvilce Donnie. Usmála jsem se na něj. "Kuřecí řízek, tady je vážně špičkový. S hranolkama a tatarkou." Mrkla jsem na něj a on se usmál. Konečně, ten jeho úsměv mi chyběl. Políbila jsem ho na líčko a hrála si s jeho prsty.

AUTOR: KRISTEN
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 27. října 2009 v 16:51 | Reagovat

Max naivka....už si myslel bůh ví co...blb  :-?

2 Kristen Kristen | Web | 28. října 2009 v 13:54 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama