close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosinec 2009

35. Díl

31. prosince 2009 v 10:59 | KRISTEN |  *II. Serie : Život s Mojí Star*
35.
"Slibuji." Položil si prsty na rty. Pousmála jsem se, ale všimla jsem si, že jeho výraz se nezměnil. Pokusil se o úsměv, ale jeho oči ho prozradily. Raději jsem se neptala, co se děje. "Kiki," oslovila mě Ema. Vzhlédla jsem od Donnieho a podívala se na ni. Spokojeně se usmívala. "Už musím jít spát," připomněla nám. Vstala z křesla a vytáhla Cd z DVD přehrávače. Rychle ho dala k ostatním DVD do pouzdra a už nás tahala z gauče. "Musím jít spát," opakovala. S Donniem jsme se zvedli. Objala jsem Emu a políbila ji do vlasů. "Dobrou tygříku." Pohladila jsem ji po vlasech a usmála se na ni. Její modré oči si mě zvědavě prohlížely. "Dobrou Kiki." Usmála se a lehla si do postele. Donnie už čekal v chodbě. Zhasla jsem v obýváku a zavřela dveře. "Zítra škola," uvažovala jsem za pochodu do pokoje. Donnie přikývl a usmíval se. "Pak půjdeme koupit nějaké šaty," oznámil mi. Zaraženě jsem se na něj podívala. "Ale já mám šaty," odvětila jsem. Nevěřícně se na mě podíval. "Vážně?" obočí měl zvednuté. Nevěřil mi. "Jistě," odpověděla jsem. Chytla jsem ho za ruku a dovedla ho k šatní skříni. Rychle jsem ji otevřela a vytáhla fialové šaty z kombajnu. Teď na mě sice visely, ale pořád byly dobré, pěkné. Rty se mu zakroutily do úsměvu. "Opravdu," připustil, že mám pravdu. Ještě nikdy mě totiž neviděl v sukni, natož v šatech. "Navíc, jsem Ti o tom Tvém nakupování věcí pro mě, něco řekla ne?" připomněla jsem mu. Zatvářil se tak, aby to vypadalo, že nad tím uvažuje. Zašklebil se a vyplázl na mě jazyk. Usmála jsem se na něj a posadila se na postel. Sedl si vedle mě a pohladil mě po noze. Povzdechla jsem si. Byla jsem rozmrzelá, bez nálady. Letmo mě políbil na líčko, pak rty postupoval po čelisti až k mým rtům. Lehce jsem pootevřela rty. Položil mě na postel a hladil mě po ruce. Toužebně se na mě díval. Já jsem mu pohled neopětovala. On si toho, ale nevšímal. Začal mi rozepínat košili a já se, se smutným povzdechem poddala.
Do nového dne, mě probudila písnička, kterou jsem měla moc ráda. Teď jsem, ale mobil rozrušeně vypnula. Donnie mě majetnicky držel kolem pasu a bradu měl zabořené v mém rameni. A pak, že já mám špičaté kosti, pomyslela jsem si. Pomalu jsem se od něj odsunula a rychle se zabalila do deky, která ležela u postele. Vyskočila jsem z postele a rychlým krokem, jsem si to mířila do koupelny. Tam jsem deku rychle shodila a vlezla si do vany. Nechala jsem na sebe téct studenou vodu, dokud jsem se neprobudila, pak jsem páčku rychle přetočila na teplou. Nechtěla jsem vylézt z koupelny jako kus ledu. Po dvaceti minutách jsem vylezla z koupelny. Vlekla jsem se pomalu z koupelny do kuchyně, musela jsem se postavit na špičky, abych dosáhla dozadu do polic pro misku. Šáhla jsem do ledničky pro mléko, nasypala do misky čokoládové müsli a zalila mlékem. Pomalu jsem položila misku na stůl a hledala prášky. Vzala jsem si jednu pilulku a zapila ji čajem. Položila jsem hrníček vedle misky a posadila se na židli. Žádné sousto jsem si ani pořádně nevychutnala. Rychle jsem to dojedla, misku s hrníčkem umyla a vrátila zpátky na polici. Umytí zubů, oblečení a cesta na zastávku, to všechno mi zabralo asi patnáct minut. Letmo jsem vyhlížela Lily a Market. Myšlenkami jsem, ale byla pořád u toho snu. Otřásla jsem se, když se mi vybavil můj obraz. Jak tam sedím sama. Tiché zaklepání na okno spolujezdce mě vytrhlo z myšlenek. Všimla jsem si, že za dveřmi stojí Lily a něco povídá Market. Odemkla jsem auto a ty dvě si nastoupily za mnou do auta. Market si jako vždy, sedla dozadu. Holky se celou cestu spokojeně bavily o svých polovičkách. Mě se sem tam zeptaly na Donnieho. Když jsem jim odpovídala jen krátce, vzdaly to. Když jsme dorazily ke škole, Anet s Klárou nás tam už čekaly. Při pohledu na mé auto se na sebe významně podívaly. Dělaly to tak pokaždé, když se rozhodly na nás počkat. Já jsem totiž cestou do školy nikdy nespěchala. Byla jsem až moc slušný řidič na to, abych se proháněla po ulicích, jako cvok. "Ahoj," pozdravily nás. Lily opět telefonovala s Tj, hlasitě se smála a šeptala mu do telefonu sladká vyznání lásky. Zachechtala se a nastrkala telefon do kapsy. Holky začaly vyzvídat, jak to má s Tj a jak jejich vztah pokračuje. Mě si nevšímaly, už dlouho si semnou neměly co říct. Nacpala jsem si sluchátka do uší a zvýšila hlasitost jak nejvíc to šlo. Zaposlouchala jsem se do písniček, nechala jsem se vést ke škole, moje myšlenky byly prošpikovány písničkou. Vešly jsme do chodby a už nás vítala uklízečka. "Dobrý den děvčata," zdravila nás. Zmateně jsem se na ni podívala. Byla v dobré náladě a stála u vchodu. Co se to s ní děje. Provrtávala jsem ji pohledy a všimla si, že je nalíčená, má nový účes a obličej ji zdobí široký úsměv. "Dobrý," zamumlala jsem a šla dál nahoru po schodech. Holky se tam s ní ještě vybavovaly. Teda kromě Lily, ta se vlekla líně za mnou. "Nemusela si jít semnou, nejsi můj pejsek," připomněla jsem ji. Zavrtěla hlavou a pousmála se na mě. "Co ta Tvoje oslava?" zeptala a sledovala hru emocí v mém obličeji. Cítila jsem, jak mnou lomcoval zachvěv strachu, hněvu a trošku radosti. Strachu z toho, že pozornost obrácena na mě, nikdy nevěstí nic dobrého. "Bude 27." Pokrčila jsem rameny. "To bude už zítra," podivila se. Vzhlédla jsem od sešitu. "Fakt?" Zvedla jsem obočí a svůj pohled jsem vrátila zpátky na sešit.

Xindl X - Dysgrafik

31. prosince 2009 v 9:04 | Kikuška |  VIDEOKLIPY



Onerepublic - All The Right Moves

28. prosince 2009 v 17:51 | Kikuška |  VIDEOKLIPY

Konečně tady!

28. prosince 2009 v 15:39 | Kikuška |  *Kikuška DIARY*
Ahojky všichni! Tak vás zase po dlouhé době zdravím. Omlouvám se, že jsem tu teď dloouho nebyla, ale měla jsem menší problém s internetem , ale díky bráškovi je to teď už v pohodě.
No a co vy? Jak se vám vydařily Vánoce sparkle sparkle a christmas tree.? Doufám, že byly v pohodě a že jste dostali aspoň pár dárečků podle vašeho přání a že i z těch co jste vlastně ani nechtěli máte radost. Co jsem dostala já? Všechno vyjmenovávat nebudu , ale tak z hruba: nějaká ta kosmetika (no hlavně se musím zmínit o parfému Black Star od Avril Lavigne, ze kterého jsem úplně nadšená), mikiny, trička, plyšáčka, palestinu...no a to je tak zhruba co si vzpomenu . Bohužel jsem letos nedostala žádné ponožky , ani brácha. A zrovna je tak potřebujeme . No, to je tak když člověk něco potřebuje.... A co vy, jak jste na tom?
Nooo jinak se držím od cukroví co nejdál, abych ty svoje zhozené kilogramy zase nenabrala . Zatím se mi daří jen tak z poloviny.
Dneska ráno u nás zase sněžilo . Sice už je to skoro fuč , ale i tak jsem ráda. Říkala jsem si ale, proč ten sníh nepřišel o 4 dny dříve. Mohly to být krásné bílé Vánoce. No aspoň, že byly krásné .
To je tak zatím vše. Jo jinak k povídce: Určitě jste si všimli, že jí sem moc nedávám. Nějak pořád nemám dost inspirace. Na začátku jsem se chválila, kolik toho nemám vymyšleného a teď nic. Takže jí sem budu dávat tak 1x za měsíc, ju. Snad vám to nebude vadit. Od Kristen je vydařená hodně, takže si jí aspoň můžete více užít .

Tak se zatím mějte a na Silvestra moc neblbněte!

Pápá Kikuška


P.S.: Zbožňuju Spongeboba... proto ten obrázek :D

Hayley Williams

27. prosince 2009 v 23:04 | KRISTEN |  *Ostatní Star*
Povolání: Zpěvačka, kytaristka
Věk: 21
Datum narození: 27. 12. 1988
Místo narození: Meridian, Mississippi, USA
Znamení: Kozoroh
Členka skupiny: Paramore

Životopis

Hayley Williams, frontmanka hudební skupiny Paramore, co se ve věku 13 let odstěhovala z jejího rodného města Meridianu do Nashvillu, kde se ve škole potkala s bratry Joshem a Zacem Farro. Oni už dřív hráli ve školní kapele, ale chtěli zkusit něco víc. Věděli že Hayley má dobrý hlas a tak jí pozvali na zkoušku a když zazpívala bylo jasno. Hayley už pak jen zavolala Jeremymu kterého znala z dřívějška a kapela byla na světě. Později se k nim přidal i Hunter Lamb.

Napřed Paramore účinkovali jen v menších klubech a show v okolí města ale později už začali hrát na větších festivalech,třeba na v Americe hodně známé "Warped tour",kde je čekalo velké překvápko, když se dozvěděli že budou hrát na "hlavním pódiu", kde původně hrát neměli. Tou dobou už ale bylo na světě jejich první CD s názvem All We Know Is Falling vydané v roce 2005. S prvním albem si Paramore získali dost fanoušků, hlavně v Americe, Anglii a třeba i Japonsku, kde později měli turné. Turné jeli s dalšími v Americe poměrně známými kapelami jako třeba This Providence, Cute is what We Aim For a dalšími....

Od prosince 2006 do března 2007 Paramore natáčeli své druhé řadové album RIOT! a 12. března oznámili, že Hunter v kapele končí, kvůli své přítelkyni. První singl z této desky se jmenuje Misery Business. S tímto CD Paramore definitivně prorazili a písnička Misery Business se ve světě ze dne na den stala obrovským hitem. Za první týden, co desku vydali se prodalo něco přes 42 000 kusů a Paramore se tak dostali na 20 místo (prodej) v Top 200 on Billboard. Zaznamenali velký úspěch a vydali se na turné po celém světě(Amerika, Anglie, Austrálie, Evropa).

Paramore zcoverovali písničku od známé americké kapely Foo Fighters - My Hero pro soundtrack filmu Superman. Další jejich písnička - Pressure - hostovala ve hře "The SIMS 2 Playstation 2 edition." a song Misery Business z CD RIOT! se zase objevil ve video hře NHL08. Na konto se jim také připsal videoklip k písničce Crushcrushcrush!

Do širšího povědomí se dostali Paramore se svou písničkou Decode, která je na soundtracku k filmu Twilight (Stmívání), tímto songem si získali oblibu po celém světe.


Jednorázovka

26. prosince 2009 v 21:23 | KRISTEN |  KRISTEN DIARY*
"Nech toho tati!" přerušila jsem ho uprostřed dialogu a zavrtěla hlavou, abych si ji pročistila. "Je to pravda, proto to nechceš slyšet!" obvinil mě rychle, otevřel dveře od auta a hbitě vyskočil z auta. "Jdeš s náma?" ptala se sestra, která seděla na zadních sedačkách. "Ne zůstanu tady," odpověděla jsem a vyskočila z auta na čerstvý vzduch. "Za chvíli přijdeme," loučili se semnou a vyšli k obchodu. Všimla jsem si, jak se za mnou táta ještě otočil. Vztekle jsem kopla do kola od auta a potichu zaklela, když mi nohou projela mírná bolest. Chvíli jsem nehybně stála, opřená o auto a pozorovala procházející lidi. Porozhlédla jsem se po svém rodném městečku, sledovala jsem projíždějící tramvaj, parkující vozidla a přijíždějící náklaďáky s různým zbožím. Byla to spíš, než město, menší vesnička, kde se zná každý s každým. Lidé kolem mě chodili a dívali se jakoby skrze mě, jako bych tam vůbec nestála. A to mě uvádělo do rozpaků a mírně i rozčilovalo. Nechtěla jsem - a asi bych ani nevydržela - zde zůstat ještě další minutu. Proto jsem rychle vytáhla z kapsy telefon a psala sestře krátkou textovku. Půjdu pěšky, tak mě nehledejte. Zastrčila jsem telefon zpátky do kapsy, vytáhla mp4, nacpala sluchátka do uší a vydala se po chodníku k cestičce, která vedla podél silnice. Cestička byla celá pokrytá štěrkem, který zde naváželi přes zimu a uschlým plevelem, které spálilo sluníčko, jež nyní hřejivě prosvěcovalo okolí. Po cestičce jsem se doklopýtala až k přechodu na chodník, rychle jsem se rozhlédla a přeběhla na druhou stranu. Z kapsy se mi ozvalo naléhavé zvonění mého telefonu. Už mě hledají, blesklo mi hlavou a přidala jsem na kroku. Tím tempem jsem nevnímala okolí, ani to, že kolem mne procházejí ostatní chodci, někteří měli i tu smůlu, že jsem do nich v té rychlosti narazila. Po chvíli jsem usoudila, že dávat pozor na cestu, není až tak špatný nápad, tak jsem zbystřila a sledovala cestu a chodce. Když jsem procházela kolem radnice, spolu s mateřskou školkou - kterou jsem jako malá navštěvovala - zaslechla jsem z dálky zvuk motoru našeho auta - poznám ho. Zpanikařila jsem. Nechtěla jsem poslouchat další narážky na mou přetrvávající depresi. V rychlosti jsem se rozhlédla a spatřila skupinku středně vysokých jehličnatých stromu, jež dělaly jakousi hradbu mezi chodníkem a vysušených trávníkem za nimi. Na nic jsem nečekala a skočila za skupinku keříků a napnula smysly. Pozorně jsem poslouchala a mezírkou mezi keři se dívala, kdy naše auto už projede. Když už konečně projelo a zmizelo za nedalekými domy, vyskočila jsem z úkrytu a pokračovala dál v cestě. "Ahoj," pozdravil mě známý hlas. No tak Tebe jsem zrovna potkat nechtěla, pomyslela jsem si sklesle. Ale menší pomoc se hodí. "Ahoj," odpověděla jsem mu a postavila se k jeho brance. Svůj obličej jsem měla kousek od toho jeho, mrkla jsem na něj a zadívala jsem se mu do těch jeho oříškově hnědých očí. Ty jsem na něm milovala. Tak jako jej celého. I stou jeho velkou a snaživou "prací" - nebo se o to snad snažil? - mě neustále trápit a odhánět. "Maxi," oslovila jsem ho se snahou o lhostejný tón a výraz, ale - jak jinak - se mi to nepovedlo. "Jak se máš?" zajímal se zdvořile, ale s odstupem - jinak to snad ani neuměl. "Nešedivíš nám trochu?" dobírala jsem si ho a laškovně jsem mu pravou rukou prohrábla vlasy. Neucukl - jako to dělal při mém sebemenším pokusu dotknout se ho. "Pomůžeš mi?" zeptala jsem se ho naléhavě, když jsem zaslechla další zvonění mého telefonu. "Jak?" divil se a zavrtával do mě zvědavé pohledy. "Můžu se u Tebe schovat? Myslím někde v rohu na zahradě," ptala jsem se s větší naléhavostí v hlase. "Proč?" zajímal se s pobaveným výrazem ve tváři. "Potom Ti to vysvětlím," odbyla jsem ho a už jsem se drala do jeho zahrady brankou, kterou mi pomalu otevíral. Utíkala jsem po příjezdové cestě k nejbližší stěně a schovala se za ni. Chvíli jsem tam stála - se svaly a smysly napnutýma a poslouchala jsem každý zvuku. Takže mi neunikly tiché, energické kroky, které mířily k mému novému úkrytu. Opatrně jsem vykoukla zpoza rohu a vydechla úlevou. "Ach Maxi," vydechla jsem jeho jméno s pociťovaným štěstím, že je tu semnou zrovna on. STOP! Tohle jsou zakázané myšlenky. "Co se děje?" ptal se ustaraně. Nadechla jsem se, abych mu odpověděla, ale nohy se mi třásly a já se málem sesunula k zemi. Dřív než jsem než jsem mohla cítit studenou zem, jsem ucítila teplo jeho náruče. "Co to děláš?" divila jsem se a snažila jsme se, aby necítil jak se mi zrychlil tep, že se mi třásly kolena a hlas. Místo odpovědi přitiskl své rty na mé. "To co jsem měl udělat už dávno."

KRISTEN

Jackson Rathbone

21. prosince 2009 v 17:47 | KRISTEN |  *Ostatní Star*
Další z Cullenovic upírů... Další můj oblíbenec =)

Povolání: Herec, zpěvák
Věk: 25
Datum narození: 21. 12. 1984
Místo narození: Singapur
Znamení: Střelec
Výška: 177 cm
Člen skupiny: 100 Monkeys

Životopis

Monroe Jackson Rathbone se narodil v Singapuru, žil v Londýně, Connecticatu, Indonesii, Kalifornii a Texasu.

Chodil do Interlochen Academy v Michiganu.
Přezdívku má Jay.
Má tři sestry, kočku jménem Dean a kytaru, kterou pojmenoval Annabelle.
Jeho oblíbený fotbalový tým je Dallas Cowboys.
Je členem skupiny 100 Monkeys.
Byl jedním z reportérů na Disney 411.
Hrál také v seriálu Báječní lidé a mihl se v pár epizodách The O.C.
Ale hlavně se proslavil rolí Jaspera Halea ve Stmívání.
Ve volném čase Jackson skládá, produkuje a zpívá.
Jako Jasper:

34. Díl (6. Díl II SERIE)

21. prosince 2009 v 17:00 | KRISTEN |  *II. Serie : Život s Mojí Star*

34.
Měsíc uběhl jako voda. Jsou dva dny, před mou květnovou oslavou. Donnie je natěšený jako dítě o Vánocích, Angi s Jordanem dělají poslední přípravy, tudíž s námi moc za ten měsíc nekomunikovali. Oba rodičové tuto bláznivost dovolili. Pro moji smůlu, nadšeně schvalovali. Za ten měsíc, se moje známky víc zlepšovaly. Donnie mě ochotně učil anglicky, měli jsme hodně času spolu. "Kiki,"
oslovila mě Ema. Vzhlédla jsem od úkolu a překvapeně se na ni podívala. Takhle mi už dlouho nikdo neřekl. "Copak potřebuješ, tygříku?" zeptala jsem se. Proč tygříku? Je to snadné, začala jsem ji tak říkat před dvěma lety, když jsem ji uviděla poprvé. To byla u nás na návštěvě s jejím taťkou. Já ji potom často hlídala, někdy jsem ji vyzvedávala i ze školy a ze školy. Teď už byla u konce první třídy a anglicky uměla lépe než já. "Pojď se semnou dívat na pohádku," prosila. Letmo jsem se podívala na hodiny, bylo čtvrt na sedm. Kde ten Donnie je? Dneska pro mě ani nepřijel ke škole. Byl dneska s Jordanem a přiložil ruku k dílu. Pomáhal připravovat velké překvapení. "Ale samozřejmě," odpověděla jsem a vstala ze židle. Ema se chytla mé ruky a táhla mě do obýváku. Z šuplíku vyndala DVD a položila do přehrávače. Naběhly úvodní titulky a já hned poznala co to je za pohádku. Cesta kolem světa za 80 dní. Tuhle Ema ještě neviděla, přitom ji máme doma tak dlouho. Zaklonila jsem hlavu a poslouchala rozhovor mezi hlavním hrdinou a jeho sluhou. Ema vedle mě spokojeně nadskakovala a smála se, při každé vtipné scénce. Její modré oči byly rozjařené dětskou radostí a spokojeností. Usmála jsem se na ni a pak zavřela oči. Byla jsem unavená a hned po začátku filmu jsem usnula. Po dlouhé době se mi zdál sen: Byla jsem sama, seděla jsem na gauči v obýváku a nepřítomně jsem hleděla před sebe. Nebyla jsem ve své kůži. Byla jsem vzduch, byla jsem divák. Dívala jsem se na sebe jak trpím. V rukou jsem držela Donnieho fotku, oči jsem měla rudé a vysušené z neustálého pláče. Všimla jsem si, jak se mi nepatrně pohybují rty. Snažila jsem se slyšet co to říkám. "Opustil mě," mumlala jsem dokola. Své dlouhé vlasy jsem měla rozcuchané a byla jsem nezvykle pohublá. Vypadala jsem jako anorektička. Mou tvář zdobily fialové kruhy pod očima. Jako kdybych dlouho nespala, nejedla. Nežila. Pak do mého pokoje vešla Lily, smutně se na mě dívala a podala mi hrnek s horkým čajem, poznala jsem podle vůně, že je to můj oblíbený. Jablečný se skořicí. Upřela jsem na ni své rudé oči a vděčně se na ni podívala. Do pokoje pak dveřmi vešli ještě Jordan s Angi. Za nimi pak vešel Tj. Ti dva před ním se láskyplně objímaly, Tj se na Lily zamilovaně díval. Trhalo mi to srdce, jak jsem pozorovala, jak jsou šťastní. Připadala jsem si jako troska. Jako chodící mrtvola. Byla jsem všechno jen ne, ta stará a šťastná Kristýn. "Kiki," zašeptal někdo. Očima jsem pátrala ve snu po osobě, která mě tak oslovila. Nebyla tu. "Kiki," zamumlala Ema. S trhnutím jsem otevřela oči. "Proč pláčeš?" ptala se. Prstem jsem přejela pod očima a zjistila, že jsem plakala. Rychle jsem slzy otřela. "To nic," uklidňovala jsem ji. Smutně se na mě podívala a objala mě. Moje malá - bohužel nevlastní - sestřička. "Ahoj holky," ozvalo se z chodby společně s bouchnutím dveřmi. Donnie už je konečně doma. Rychle jsem si setřela tváře od slz a zamrkala. Pohladila jsem Emu po vláskách a usmála se na ni. Nejistě mi úsměv vrátila a vyčkávala se mnou na Donnieho. Donnie nakoukl do pokoje se spokojeným výrazem ve tváři. "Něco jsem Ti donesl," zamával na Emu a její modré oči se rozzářily. Seskočila z postele a utíkala za Donniem, skočila mu kolem krku. Rychle ji podepřel jednou rukou - aby nespadla - a tou druhou ji podal dárek. "Jak víš, že mám ráda koníčky?" zeptala se ohromeně. Donnie kývl hlavou směrem ke mně, Ema pochopila a poslala mi pusinku. Uculila se na Donnieho. "Děkuji," poděkovala a pohladila ho po hlavě jako pejska. Donnie ji položil na zem, chytil ji za ruku a šli společně ke mně na gauč. Donnie si sedl vedle mě a Ema si sedla na dřevěné křeslo a hrála si s černým koníkem, kterého dostala od Donnieho. Její očka zářila štěstím. Podívala jsem se na Donnieho a prstem jsem přejela po svalstvu jeho ruky. Jemně jsem ho dloubla, byl tu. Opravdu tady seděl. Byla to jen noční můra. Snažila jsem se uklidnit a nemyslet na to. Ale čím víc jsem se snažila vytlačit to z hlavy, tím častěji to na mé myšlenky naráželo. Doufala jsem, že když se na mě Donnie usměje tím svým úsměvem, odezní to. Usmál se na mě, ale neodeznělo to. Položil svou teplou ruku na mou ruku a propletl své prsty s mými. "Máš úplně studené ruce," zamumlal Donnie a zmáčkl mi ruku ještě víc. Jeho teplo odbourávalo zimu, která projížděla celým mým tělem. Přitulila jsem se k němu a zavřela oči. Jemně jsem sebou trhla. Neviděla jsem tmu, ale sebe. Jak jsem seděla, sama, na tomto gauči s mrtvým výrazem ve tváři. "Co je s Tebou?" divil se Donnie. Otevřela jsem oči a všimla si, že na mě upírá ustaraný pohled. Povzdechla jsem si. Každému jen přidělávám starosti navíc. "Ale, zdál se mi děsný sen." Smutně jsem se na něj podívala a tentokrát jsem to byla já, kdo z plných sil mačkal ruku tomu druhému. "Pověz mi o něm," prosil Donnie. Střelila jsem po něm pohledem, když mi pohled opětoval, uhnula jsem a soustředila se na televizi. Zkoumala jsem každý záhyb její konstrukce. Každé tlačítko a diodu. Její úhlopříčku. "No," začala jsem, "v tom snu, jsem byla já. Ale nebyla jsem ve své kůži, dívala jsem se na sebe. A, snad jsem to ani nebyla já. Seděl tam někdo mrtvý." Pokrčila jsem rameny a raději se tím už moc nezabývala. Donnieho ustaraný pohled se změnil na zamyšlený. "Slib mi, že mě neopustíš," prosila jsem. Dala jsem do toho tolik emocí, že by je člověk možná nespočítal na prstech obou rukou. Donnie se na mě podíval a v obličeji měl zvláštní výraz. Odrážel se tam výraz provinilosti a lítosti. To jsem moc dobře nepochopila. "Donnie?" zašeptala jsem.

BY: KRISTEN


YUPííííí =D

17. prosince 2009 v 16:40 | kikivskiki |  KRISTEN DIARY*

Táááák... Povíííídku už mám dopsanou... Tudííííž... Vám prozradím, že končí 58. Dílem... III. SERII mít NEbude... Nic mě pro téma nenapadá, zatím... Možná bude... Jestli mě něco napadne =D zrovna teť mě napadlo, jak by pokračovala =D ježiši... hrozné nápady =D nemají konce =D No takže... Budu semka psát novou... Až nadepíšu dopředu alespoň 5 - 8 dílů jop?
No to je všecko =) tak se majte =) Jo a ... Co říkáte na desing? KiKuŠkA dělala =)
Pp KRISTEN =*

Dnešní oslavenci =)

16. prosince 2009 v 16:38 | kikivskiki |  *Ostatní Star*
Anna Popplewell

Povolání: Herečka
Věk: 21
Datum narození: 16. 12. 1988
Místo narození: Londýn, Anglie
Znamení: Střelec
Výška: 161 cm

Životopis

Anna Popplewell si zahrála v celosvětově úspěšném dramatu Dívka s perlou. Debutovala již v roce 1998 v televizní adaptaci románu Frenchman's Creek. Objevila se také ve filmech The Little Vampire, S tebou i bez tebe, Mansfieldské sídlo a Prďoši.

Mezi její další televizní role patří Dirty Tricks, Love in A Cold Climate a Daniel Deronda. Anna je nejstarší ze tří sourozenců, z nichž všichni docházeli do sobotní školy herectví. Její sestra Lulu se nedávno objevila ve filmu Láska nebeská a bratr Freddie obsadil roli Michaela Darlinga v předloňské adaptaci knihy Peter Pan v režii P.J. Hogana.

Roku 2005 se objevila jako Zuzana ve filmovém zpracování knihy slavného C. S. Lewise, Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Režie se ujal Andrew Adamson (Shrek, Shrek2). Film vypráví příběh čtyřech sourozenců, kterým se během hry na schovávanou ve venkovském sídle starého profesora podaří pomocí magické skříně dostat do jiného světa. Narnie, v níž se ocitnou, se ukáže být okouzlující a mírumilovnou zemí obydlenou mluvícími zvířaty, skřítky, fauny, kentaury a obry, která je však díky prokletí zlé Bílé čarodějnice Jadisy odsouzena k věčné zimě.

Benjamin Kowalewicz


Povolání: zpěvák, textař
Věk: 34
Datum narození: 16. 12. 1975
Místo narození: Montreal, Qubeck, Kanada
Znamení: Střelec
Člen skupiny: Billy Talent

Životopis

Zpěvák kanadské alternativní punkrockové skupiny Billy Talent. Vyrůstal ve Streetsville, Ontario, nyní žije v Torontu. Začínal jako bubeník ve skupině s názvem "To Each His Own". Název skupiny Billy Talent je převzatý z filmu Hard Core Logo, který vznikl podle knižní předlohy. V té době Benjamin pracoval v torontské rádiové stanici "102.1 The Edge". Benjamin je vegetarián a věří na duchy.V roce 1993 vznikla skupina Pezz, ktera mela stejne obsazeni jako Billy talent, akorat si pozdeji zmenila jmeno.
Kapel Billy Talent také měla již 2 vystoupení v Praze, jedno proběhlo v roce 2007 kdy byli Billy Talent předkapelou My Chemical Romance. Druhé vystoupení proběhlo v červnu 2008 a to už byli Billy Talent hlavní kapelou a předkapelu jim dělali Anti-Flag.

Flo Rida

Povolání: Rapper
Věk: 30
Datum narození: 16. 12. 1979
Místo narození: Opa-Locka, Miami, Florida, USA
Znamení: Střelec

Životopis

Tramar Dillard je americký rapper vystupující pod jménem Flo Rida.
Flo- Rida se narodil 16.12.1979 ve znamení střelce.
Spolupracoval i s takovým velkým producentem jako je Timbaland a nazpíval takový pecky jako je písnička ,,Elevator"( ve spolupráci Timbalanda) nebo taky ,,Low", která oběhla svět nebo ,,Right Round".

Wham! - Last Christmas

16. prosince 2009 v 16:19 | Kikuška |  VIDEOKLIPY
Klasikáá!!


Snííííh, sníííížeek!!!

16. prosince 2009 v 15:06 | Kikuška |  *KiKuŠkA*
To nám to krásně sněží thwoot.gif image by Salisko Já jsem táák šťastná. Miluju sníh, zasněženou krajinu a rozpouštějící se vločky na oblečení thlove-3.gif image by Salisko Celé léto jsem čekala, až konečně začne sněžit.
Doufám, že nám na lyžáku taky nasněží thblink.gif image by Salisko
Když se tak dívám ven a koukám, jak pomalu ty vločky padají...úplná romantika thcheer.gif image by Salisko
Dokonce padají i nahoru thannoyed.gif image by Salisko Vždycky žasnu, jak jsou ty vločky perfektní...dokonalé. A teď vypadají jako peříčka. Chodník je teď konečně cééélý zasněžený thwoot.gif image by Salisko ...já vím, ale já jsem prostě blázen do zimy thhyper.gif image by Salisko

Tak vám tady dám nějaké ty vločky :b



Dnes slaví (15. 12.)

15. prosince 2009 v 18:45 | kikivskiki |  *Ostatní Star*
Celé jméno: Adam Jared Brody
Datum narození: 15. 12. 1979
Místo narození: San Diego, California, USA
Výška: 180 cm


Celé jméno: Michael Garrett Shanks
Datum narození: 15. 12. 1970
Místo narození: Vancouver, British Columbia, Canada
Výška: 183 cm


Ehm... =D

14. prosince 2009 v 20:05 | kikivskiki |  Aktuálky
Aaaaahoooooj =D

Takže, jak začít??? =D Tak... Dopisuju povídku jak jsem řekla... =) Uvažuju, že bych napsala pár dílů, nebo jen třeba jeden z pohledu Angi. Bylo by to takové menší shrnutí =D ale ještě nevím no =D Ale každopádně =) budu psát novou povídku... Zase o Donniem... Takže... o upírech se povídka odkládá, tak i Právo na život =D takže se nezlobte, prosím =) povídka se bude jmenovat : Jsem rockstar pozn.: nesnáším pop... Nebo r'n'b.... Takže to jee všecko =D tk Pp =) KRISTEN

The Used - Empty With You

13. prosince 2009 v 19:59 | Kikuška |  VIDEOKLIPY

Tom DeLonge (34)

13. prosince 2009 v 18:54 | Kikuška |  Angels & Airwaves
Tak dneska má Tom 34...takže mu tímto přejeme všechno nejlepší k narozeninám a těšíme se na nové CD Angels and Airwaves!! :* :* :*

33. Díl ( 5 Díl II. SERIE )

13. prosince 2009 v 18:20 | kikivskiki |  *II. Serie : Život s Mojí Star*
33.
Snažila jsem se cestou nahodit umíněný pohled, ale když jsem si všimla, že se usmívá. Musela jsem se usmát také. "Půjdeme za mamkou?" zeptala jsem se. Stáli jsme před obchodem Funky Fish. "Klidně můžeme," odpověděl a už mě táhl do máminého obchodu. Vešli jsme dovnitř a mě nic neupoutalo. Neměli tam moc věci pro nás náctileté. Pomalu jsme přešli od regálů k jezdícím schodům a nechali se vyvézt do patra, kde většinou byla moje mamka. Když jsme vyjeli nahoru, náš první směr, kterým jsme se dali byl k pokladnám. Tam nebyla, byla tam, ale jedna z jejích milých kolegyň. "Ahoj," pozdravila jsem ji a neurčitě se na ni usmála. Zvedla hlavu a když mě viděla po tváři se ji rozšířil úsměv. "Ahoj, hledáš mamku že?" hádala. Kývla jsem hlavou. "Je u spodního prádla," oznámila mi a ukázala jeho směr. Měli to zase přeházené. Už jsem tady nebyla dlouho. "Díky," zamumlala jsem a vydala se s Donniem za mamkou. Byla zrovna ohnutá a urovnávala spodní poličky. "Ahoj," pozdravila jsem ji vesele. Zvedla se a usmála se na nás. "Ahoj," odpověděla a obejmula mě. Donnie si s mamkou už začal tykat. Navrhla jsem to já, tyká si dokonce i s Markem. Chvíli jsme tam jen postávali a bavili se o dnešním školním dnu. Donnie pozorně poslouchal a někdy něco řekl. Ze svého mládí. "Když já chodil do školy, když jsem byl mladší…."
Takhle vždycky začínal svou větu. S mamkou jsme vždycky pozornost přemístily na Donnieho a poslušně ho poslouchaly. Jen tak ze zvyku jsem se podívala na hodinky a vykulila oči. Bylo už půl čtvrté. "Mami, my půjdeme," oznámila jsem ji. Oba se na mě podívali. Mamka kývla a Donnie stiskl moji ruku. Vzhlédla jsem a usmála se na něj. On na mě mrkl. "Tak večer mami," loučila jsem se. Omluvně se na mě podívala. "Já jdu dneska někam s Markem, když je Emička u Gábiny." Kývla rameny a usmála se na mě. "To je v pohodě mami, my to zvládneme." Objala jsem ji. "Jsem přece velká holka a navíc, tam budu mít Donnieho," připomněla jsem ji. "Jasně, jasně," zamumlala a políbila mě na líčko. Rozloučila se i s Donniem a my odešli. V restauraci, která byla přímo v obchodním centru, jsme si dali už skoro večeři. Do centra jsme nakonec nejeli. Donnie byl unavený a já jsem měla ještě úkoly. Chtěla jsem bát totiž tento rok pilný žák. Vždycky jsem to kašlala a vymstilo se mi to. Musela jsem na učňák, ten jsem zvládla s trojkami a dvojkami. A pak rychle na nadstavbu. Učitelé a někteří spolužáci jsou v pohodě. Z učňáku se mnou na tuto školu přešlo pár holek. Aspoň někoho tady znám. S mou povahou. Cesta z obchodů byla rychlá. Donnie usnul cestou, takže, jsem ho musela vzbudit. Popadla jsem tašky a přes rameno přehodila batoh. Donnie mi pár tašek vzal z rukou a chytil mě kolem ramen. Neriskovala jsem a vyjela s ním výtahem. Hlas z reproduktoru nám ohlásil druhé patro a my vystoupili. Rychle jsem odemkla byt a nechala jsem vejít Donnieho první. Položil boty do botníky a namířil si to rovnou ke mně do pokoje. Když jsem došla za ním, rozvalený ležel na posteli. Pomalu oddechoval. "Unavený?" zeptala jsem se provokativně. Vzhlédl a rychle se posadil. Chytil mě za ruku a stáhl mě k sobě na postel. Ležela jsem na něm a usmívala se na něj. Ruce jsem měla opřené o jeho hrudník a lokty jsem měla zaražené do jeho břicha. "Máš špičaté kosti, řekl Ti to někdo?" zabrblal. "Budeš se divit, ale jo." Odolávala jsem nutkání vypláznout na něj jazyk jako malé děcko. "Mm," zamručel Donnie a položil mi ruce kolem pasu. "Půjdu navštívit sprchu," oznámila jsem mu, obličej stále přitisknutý k jeho hrudi. "Dobře," zamumlal a políbil mě do vlasů. Slezla jsem z postele, vzala pyžamo a odkráčela do koupelny. Cestou jsem si pískala a přemýšlela o narozeninách. Už se nebezpečně blížily. Vešla jsem do koupelny, rozsvítila světlo a zavřela za sebou dveře. Rychle jsem ze sebe strhala oblečení a vlezla do vany. Horká voda mě pálila na kůži. Zbývá už jen měsíc a 16 dní a budu mít 19. i přes horkou vodu jsem se otřásla.

BY: KRISTEN

BTW: Zblaznila jsem se =D od teť se to bude dávat semka každou neděli, nebo tak jak se mi bude chtit a když na to nezapomenu =D