close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

34. Díl (6. Díl II SERIE)

21. prosince 2009 v 17:00 | KRISTEN |  *II. Serie : Život s Mojí Star*

34.
Měsíc uběhl jako voda. Jsou dva dny, před mou květnovou oslavou. Donnie je natěšený jako dítě o Vánocích, Angi s Jordanem dělají poslední přípravy, tudíž s námi moc za ten měsíc nekomunikovali. Oba rodičové tuto bláznivost dovolili. Pro moji smůlu, nadšeně schvalovali. Za ten měsíc, se moje známky víc zlepšovaly. Donnie mě ochotně učil anglicky, měli jsme hodně času spolu. "Kiki,"
oslovila mě Ema. Vzhlédla jsem od úkolu a překvapeně se na ni podívala. Takhle mi už dlouho nikdo neřekl. "Copak potřebuješ, tygříku?" zeptala jsem se. Proč tygříku? Je to snadné, začala jsem ji tak říkat před dvěma lety, když jsem ji uviděla poprvé. To byla u nás na návštěvě s jejím taťkou. Já ji potom často hlídala, někdy jsem ji vyzvedávala i ze školy a ze školy. Teď už byla u konce první třídy a anglicky uměla lépe než já. "Pojď se semnou dívat na pohádku," prosila. Letmo jsem se podívala na hodiny, bylo čtvrt na sedm. Kde ten Donnie je? Dneska pro mě ani nepřijel ke škole. Byl dneska s Jordanem a přiložil ruku k dílu. Pomáhal připravovat velké překvapení. "Ale samozřejmě," odpověděla jsem a vstala ze židle. Ema se chytla mé ruky a táhla mě do obýváku. Z šuplíku vyndala DVD a položila do přehrávače. Naběhly úvodní titulky a já hned poznala co to je za pohádku. Cesta kolem světa za 80 dní. Tuhle Ema ještě neviděla, přitom ji máme doma tak dlouho. Zaklonila jsem hlavu a poslouchala rozhovor mezi hlavním hrdinou a jeho sluhou. Ema vedle mě spokojeně nadskakovala a smála se, při každé vtipné scénce. Její modré oči byly rozjařené dětskou radostí a spokojeností. Usmála jsem se na ni a pak zavřela oči. Byla jsem unavená a hned po začátku filmu jsem usnula. Po dlouhé době se mi zdál sen: Byla jsem sama, seděla jsem na gauči v obýváku a nepřítomně jsem hleděla před sebe. Nebyla jsem ve své kůži. Byla jsem vzduch, byla jsem divák. Dívala jsem se na sebe jak trpím. V rukou jsem držela Donnieho fotku, oči jsem měla rudé a vysušené z neustálého pláče. Všimla jsem si, jak se mi nepatrně pohybují rty. Snažila jsem se slyšet co to říkám. "Opustil mě," mumlala jsem dokola. Své dlouhé vlasy jsem měla rozcuchané a byla jsem nezvykle pohublá. Vypadala jsem jako anorektička. Mou tvář zdobily fialové kruhy pod očima. Jako kdybych dlouho nespala, nejedla. Nežila. Pak do mého pokoje vešla Lily, smutně se na mě dívala a podala mi hrnek s horkým čajem, poznala jsem podle vůně, že je to můj oblíbený. Jablečný se skořicí. Upřela jsem na ni své rudé oči a vděčně se na ni podívala. Do pokoje pak dveřmi vešli ještě Jordan s Angi. Za nimi pak vešel Tj. Ti dva před ním se láskyplně objímaly, Tj se na Lily zamilovaně díval. Trhalo mi to srdce, jak jsem pozorovala, jak jsou šťastní. Připadala jsem si jako troska. Jako chodící mrtvola. Byla jsem všechno jen ne, ta stará a šťastná Kristýn. "Kiki," zašeptal někdo. Očima jsem pátrala ve snu po osobě, která mě tak oslovila. Nebyla tu. "Kiki," zamumlala Ema. S trhnutím jsem otevřela oči. "Proč pláčeš?" ptala se. Prstem jsem přejela pod očima a zjistila, že jsem plakala. Rychle jsem slzy otřela. "To nic," uklidňovala jsem ji. Smutně se na mě podívala a objala mě. Moje malá - bohužel nevlastní - sestřička. "Ahoj holky," ozvalo se z chodby společně s bouchnutím dveřmi. Donnie už je konečně doma. Rychle jsem si setřela tváře od slz a zamrkala. Pohladila jsem Emu po vláskách a usmála se na ni. Nejistě mi úsměv vrátila a vyčkávala se mnou na Donnieho. Donnie nakoukl do pokoje se spokojeným výrazem ve tváři. "Něco jsem Ti donesl," zamával na Emu a její modré oči se rozzářily. Seskočila z postele a utíkala za Donniem, skočila mu kolem krku. Rychle ji podepřel jednou rukou - aby nespadla - a tou druhou ji podal dárek. "Jak víš, že mám ráda koníčky?" zeptala se ohromeně. Donnie kývl hlavou směrem ke mně, Ema pochopila a poslala mi pusinku. Uculila se na Donnieho. "Děkuji," poděkovala a pohladila ho po hlavě jako pejska. Donnie ji položil na zem, chytil ji za ruku a šli společně ke mně na gauč. Donnie si sedl vedle mě a Ema si sedla na dřevěné křeslo a hrála si s černým koníkem, kterého dostala od Donnieho. Její očka zářila štěstím. Podívala jsem se na Donnieho a prstem jsem přejela po svalstvu jeho ruky. Jemně jsem ho dloubla, byl tu. Opravdu tady seděl. Byla to jen noční můra. Snažila jsem se uklidnit a nemyslet na to. Ale čím víc jsem se snažila vytlačit to z hlavy, tím častěji to na mé myšlenky naráželo. Doufala jsem, že když se na mě Donnie usměje tím svým úsměvem, odezní to. Usmál se na mě, ale neodeznělo to. Položil svou teplou ruku na mou ruku a propletl své prsty s mými. "Máš úplně studené ruce," zamumlal Donnie a zmáčkl mi ruku ještě víc. Jeho teplo odbourávalo zimu, která projížděla celým mým tělem. Přitulila jsem se k němu a zavřela oči. Jemně jsem sebou trhla. Neviděla jsem tmu, ale sebe. Jak jsem seděla, sama, na tomto gauči s mrtvým výrazem ve tváři. "Co je s Tebou?" divil se Donnie. Otevřela jsem oči a všimla si, že na mě upírá ustaraný pohled. Povzdechla jsem si. Každému jen přidělávám starosti navíc. "Ale, zdál se mi děsný sen." Smutně jsem se na něj podívala a tentokrát jsem to byla já, kdo z plných sil mačkal ruku tomu druhému. "Pověz mi o něm," prosil Donnie. Střelila jsem po něm pohledem, když mi pohled opětoval, uhnula jsem a soustředila se na televizi. Zkoumala jsem každý záhyb její konstrukce. Každé tlačítko a diodu. Její úhlopříčku. "No," začala jsem, "v tom snu, jsem byla já. Ale nebyla jsem ve své kůži, dívala jsem se na sebe. A, snad jsem to ani nebyla já. Seděl tam někdo mrtvý." Pokrčila jsem rameny a raději se tím už moc nezabývala. Donnieho ustaraný pohled se změnil na zamyšlený. "Slib mi, že mě neopustíš," prosila jsem. Dala jsem do toho tolik emocí, že by je člověk možná nespočítal na prstech obou rukou. Donnie se na mě podíval a v obličeji měl zvláštní výraz. Odrážel se tam výraz provinilosti a lítosti. To jsem moc dobře nepochopila. "Donnie?" zašeptala jsem.

BY: KRISTEN
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama