
36.
"Děje se něco?" zeptala se, položila mi ruku na rameno a poplácala mě po něm. "Ne, jsem v pořádku," odpověděla jsem rychle. Nechtěla jsem vzbudit příliš velké podezření. "No jasně," nedala se. Podívala jsem se na ni a všimla si, že má nasazený svůj psí výraz. Povzdechla jsem si. "Měla jsem noční můru, strašně živou. Stačí Ti to?" Zakoulela jsem očima a vrátila jsem se zpátky k učení. "A co se Ti zdálo?" vyzvídala dál. Už se mi nechtělo zvedat hlavu, tak jsem ji s pohledem sklopeným pověděla to, čeho jsem se nejvíc bála. "Fíha, tak to nevím, jak bych se zachovala já, kdyby mě opustil Tj," uvažovala nahlas, "asi bych se z toho sesypala. Ale Ty už sis s Donniem, před konzem psala i e-meily ne?". Vzhlédla jsem, pokrčila rameny a pozdravila holky, které zrovna přišly do třídy. "Jo, ale on o tom ještě neví," nejistě jsem se na ni usmála. "Jak Neví? Ty jsi mu to neřekla?" divila se. Zavrtěla jsem hlavou. "Jsem na to nějak zapomněla, ale neboj chystám se na to." Mrkla jsem na ni a věnovala se učení. Lily už neměla žádnou otázku, tak se učila se mnou.
Školní den uběhl jako voda. Dneska byla celkem sranda. S učitelem Davinem jsme se smáli učitelskému sboru, učitelské příručce a dělali jsme si srandu i z něj. Byl mladý, takže se smál. Pochopil to, na rozdíl od těch starších, kteří by nám okamžitě dali písemku. Jako třeba naše třídní, ta by nám vynadala, pak by nám rozdala papíry, nadiktovala otázky a trapte se děcka.
Stála jsem před svou skříňkou, prohrabávala se věcmi v ní a snažila se poslouchat šťastné vykládání Lily. Povídala mi, jak se Tj učí česky, jak strašně se u toho nasmějí. Ještě, že Donnie česky trochu umí. Když si někdy nemůže vzpomenout - a stává se to často - vybalí na mě něco anglicky. Já na něj nejdřív tupě zírám, pak ho přiměji, aby to napsal a potom to vyhledám v slovníku. Učit ho česky mě taky baví. Je s ním strašná legrace, když se soustředí na to, aby to řekl správě. Za tu dobu, co jsme spolu se toho hodně naučil. Když tak hledám Ty správné slovíčka v slovníku, pár se jich přiučím a někdy se mi podaří odpovědět anglicky na jeho otázku. Když si to tak vezmu, učíme se navzájem. Když jsem konečně našla, to co jsem tak pracně hledala, zavřela jsem skříňku a počkala na Lili, až si konečně obuje boty. Vyšly jsme ze školy a Lily ještě nezavřela pusu. Tam, kde se to hodilo jsem souhlasně pokývala hlavou, řekla pár klasický odpovědí, jako aha, jasně, jasně, Týýý jo, fajn. Lily se to sice nelíbilo, ale pokračovala vesele dál. "Holky," zavolala na nás Market. Obě jsme se otočily. "Musím Vám něco ukázat. Dneska jsem dostala opožděný dárek k narozeninám," chlubila se. Pozvedla jsem obočí a čekala, co z ní vypadne. Chytla nás kolem ramen a táhla nás k mojí audi. "Ale to je moje auto," připomněla jsem ji. Zakoulela očima. "Já vím," zamručela. Obešla audi a ukázala na stříbrný wolksvagen passat. "To je ten dárek," řekla pyšně. Obdivně jsem zapískala. "Woow," vypadlo z Lily. "Je moc pěkné," chválila jsem. Usmála se na mě. "Někdy pro Tebe přijedu a svezu Tě, jo?" zeptala se mě nadšeně. "Jasně, jasně," souhlasila jsem, sice ne tak nadšeně jako ona, ale snažila jsem se, aby to znělo vesele. Usmála se na nás a nastoupila do svého auta, mezi tím, jsem odemkla své a Lily do něj už nastoupila. Když Market odjížděla, ještě jsem se dívala za jejím autem. Trhla jsem sebou, když Lily nedočkavě zatroubila, prudce jsem se otočila a spěchala do auta. "Promiň," omlouvala jsem se a zapínala si pás. Lily, hrála naoko uraženou, ale jako obvykle se ji to nepovedlo a já ji prokoukla. Zakřenila se na mě a spustila. Mluvila o Tj, sobě, jak se těší na prázdniny a co budou dělat. Dokonce se mezitím ptala i mě na nějaké informace. Když jsem ji odpověděla, zakřenila se a povídala dál. Snažila jsem se ji poslouchat, ale marně. Slyšela jsem jen letmé mumlání. Myšlenkami jsem byla u Donnieho slibu, nevypadalo to, že by byl schopen ho dodržet. Co když odjede? Otřásla jsem se. Nechá mě tu? Moje ruce, kterými jsem držela volant zbělely, jak jsem je zaťala v pěst. Divila jsem se, že jsem volant nezlomila, když jsem do toho dala tolik síly. "Děje se něco?" starala se Lily, když si všimla, jak křečovitě svírám volant. "Ne," zalhala jsem. Spokojila se s mou odpovědí a pokračovala. Vysadila jsem ji u bytu jejich rodičů, kde na ni už před vchodem čekal Tj, mávla jsem rukou na pozdrav a podívala se na Lily. Její pohled se do mě zavrtával, jako kdyby ve mně chtěla číst. Ale to se ji nepodaří, jsem špatně čitelná. "No, tak zítra," loučila se semnou, ačkoliv viděla, že semnou něco je, vystoupila z auta. Poznala jsem na ni, že by nejraději zůstala a vyzvídala, ale měla tam Tj a já to chápala. Když nad tím tak uvažuji, budu ráda, za každou chvilku s Donniem. Cestou domů, jsem uvažovala nad nadcházejícím dnu. Zítra. Pátek. Většinou, jsem se na tento den těšila, ale teď z něho mám hrůzu. Pozornost obrácená na mě, opravdu nevěstí nic dobrého. Co asi rozbiju? Pomyslela jsem si sarkasticky. Na své 18. narozeniny jsem si pozvala pár lidí, a pak mě vezli na pohotovost se zlomenou rukou. S Angi, jsme tak řádily, že se pod námi podlomila houpačka a já nešikovně spadla - nečekané - a dopadla jsem na pravou ruku. Nevím, jestli jsem byla potom ráda, nebo ne. Plus byl, že jsem nepsala písemky. Mínus? Byla jsem zkoušena ústně. Zaparkovala jsem na prvním místě, které jsem uviděla a rychle jsem ze zadních sedaček sbírala věci, které se mi tam cestou volně poházely. Sešity a knihy jsem naházela zpět do rozepnutého batohu a přehodila ho přes rameno, zamkla jsem auto a vydala se k našemu vchodu. Už jen tak ze zvyku, jsem vzhlédla a podívala se do našich oken. Všimla jsem si, že tam stojí Donnie s Emou a nadšeně mi mávají. Přidala jsem na kroku.
KRISTEN
nooo tak to jsem na tu oslavu zvědavá jak to všechno dopadne