close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

39. Díl

20. ledna 2010 v 18:33 | KRISTEN |  *II. Serie : Život s Mojí Star*

39.
"Dobré ráno," zašeptal Donnie a rty se mi téměř dotýkal ušního lalůčku. Pomalu jsem otevřela oči a pokusila se o úsměv. "Škola!" vyskočila jsem z postele. "Dneska máte přece ředitelské volno," připomněl mi. Oddechla jsem si a podívala jsem se na něj. Pohladila jsem ho po tváři, snažila jsem se z hlavy vytlačit to, co mi řekl včera. Chtěla jsem si s ním užít každou volnou chvíli. "Kolik je hodin?" zeptala jsem se, ale nehledala jsem budík, ani telefon a ani hodiny. Donnie se ohlédl, něco zamumlal a rychle se otočil na mě. "Asi půl dvanácté." Vykulila jsem oči, podívala jsem se na hodiny a opravdu. "Bože!" zanaříkala jsem. "Co se děje?" ptal se s zděšeným tónem v hlase. "Mám s Tebou tak málo času a já… Já to prospím!" můj výraz by zděšený. "Kdy odjíždíš?" musela jsem to vědět. "Musíme se o tom bavit?" vyhýbal se tomuto tématu. "Ano, chci to vědět!" štěkla jsem po něm. Svěsil ramena a pleskl sebou vedle mě. "Hned na začátku června," oznámil mi a vytočil obličej tak, aby viděl jak se tvářím. Pokusila jsem se o naprosto lhostejný výraz, ale překvapení, které mnou projelo, se nedalo zakrýt. V mém výrazu bylo zděšení. "Neměl jsem Ti to říkat," zdůraznil a poukázal na můj výraz. Donnie stále ležel na zádech, obličej odvrátil - nechtěl se dívat na můj zmučený výraz - a díval se na strop. Chvíli jsem jen tak nehybně ležela a přemýšlela o všem co říkal a opět na mě začala doléhat deprese. Po těch letech se opět ozvala. S bolestnou silou. Jako když Vám bodnou nůž do srdce a tlačí do hlouběji. Jako když Vám někdo cigaretou pálí do ruky, nehledě na to, že Vás to bolí. Vzpamatuj se! Okřikla jsem se v duchu. Zvedla jsem se, překulila se na něj a posadila se na jeho břicho, Donnie se na mě podíval a konečně se na mě usmál mým milovaným úsměvem. Položil mi ruce na záda a hladil mě po nich. Zabořila jsem mu lokty do hrudníku. Zašklebil se na mě. "Tohle mi bude chybět," zamumlal a přitáhl si mě k sobě. Odvrátila jsem pohled, nechtěla jsem na to myslet. Samozřejmě, že mi to taky bude chybět. A moc! Zavrtěla jsem hlavou ve snaze zbavit se těchto myšlenek, nebo je alespoň zamést někam do ústranní. "Nebolí Tě krk?" nadhodil Donnie ve snaze odvrátit mé myšlenky jiným směrem. "Cože?" vykulila jsem na něj oči. "Včera večer, jsem se nechal trochu unést," přiznal. Podivila jsem se a šáhla si na krk - teď když mi to řekl - jsem sebou po dotyku prstů na krk trhla. "Co to?" zamumlala jsem zmateně. "Krk máš tak trochu posetý…" odmlčel se a já okamžitě pochopila. Vyskočila jsem z postele a běžela do koupelny. Rožnula jsem světlo a zavrávorala. Můj krk snad neměl žádné místečko, kde by byl normální odstín mé kůže. Byl nateklý a posetý různě velkými nafialovělými fleky. Prsty jsem opatrně přejela po nateklém krku. Zděšeně jsem se na sebe dívala, tak tohle bude zdobit můj krk hodně dlouho. Pomalu jsem se vrátila do svého pokoje, když jsem procházela kuchyní všimla jsem si lístečku, který ležel na stole. Byl tam vzkaz. Chytila jsem ho do svých roztřesených rukou a začetla jsem se. Stálo tam: Ahoj Kiki, dneska si pro mě přijela mamka, tak budu u ní, tak se o mě neboj. Ema
Zlato, oběd máte v lednici, jsem v práci, dneska máš tu oslavu, tak si to pořádně užij! Máma.
Položila jsem papírek zpátky na stůl, otočila jsem se a mířila do pokoje. Donnie seděl na posteli a sledoval televizi. Óčko, zrovna zpívala Lady Gaga. Moc jsem ji nemusela, ze začátku ano, ale co potom začala předvádět. "S tou jsme nazpívali duet," chlubil se Donnie. "Já vím," odpověděla jsem, vypnula televizi a sedla jsem si na postel. Pomalu jsem se přesouvala k němu, položila jsem mu ruku na prsa a tlačila ho něžně - aby si lehl na záda - na postel. Ochotně položil hlavu na polštář a dal mi ruce kolem pasu, stáhl mě na sebe a já se zapřela rukama o postel. Mým tělem pulzovalo vzrušení a na mé kůži se objevila husí kůže. Překulil mě a tentokrát byl nahoře on. Zvedla jsem hlavu, abych ho mohla políbit, ale zastavila jsem se. Na dveře se ozvalo tiché zaťukání. S tichým brbláním jsem se vydala ke dveřím. Na sobě jsem měla jen spodní prádlo. V rychlosti jsem popadla Donnieho triko, které jsem z něj včera strhla. Když jsem otevřela dveře Angie se mi nadšeně vrhla kolem krku. Ztuhla jsem, když se její paže dotkly mého krku. Nevšímala si toho. "Všechno nejlepší k narozeninám!" zašeptala. Zakoulela jsem očima. "Ještě je nemám," připomněla jsem ji rychle. "Já vím, já vím," zazpívala. Odtáhla se, celou si mě prohlédla, když si všimla, co zdobí můj krk zamračila se. "Z čeho to máš prosím Tě?" zeptala se udiveně, ačkoliv šlo vidět, že ani tak moc odpověď tak znát dopodrobna znát nechce a že ji už tuší. "Donnie se nechal trochu unést," přiznala jsem a pokrčila rameny. Sledovala jsem pobavený výraz Jordana. Když si všiml, že ho pozoruji, usmál se na mě a přátelsky mě objal. "Joey a zbytek NKOTB Ti taky přejí všechno nejlepší," blahopřál mi a políbil mě na líčko. Angi nás kontrolovala, ale nedávala na sobě poznat, že se jí ta pusa moc nelíbila, ale já jsem nebyla hloupá a navíc ji znám celkem dobře na to, abych to na ni poznala. Usmála jsem se na ni. "Chtěli jsme se domluvit na ten dnešek," oznámila mi a šla rovnou do mého pokoje. Všimla jsem si, jak zavrávorala dozadu, když viděla Donnieho. Ten na sobě měl naštěstí, alespoň trenky. Omluvně se na nás usmál a začal se soukat do tepláků, Jordan ho s výsměšným pohledem pozoroval. "Ve dvě tu budeme," oznámila mi Angi a vylezla z pokoje. "My půjdeme," řekla a zatahala Jordana za ruku. Kývl na nás a odešli. Zůstali jsme zase sami. Připadala jsem si jako neukojitelná dámička. Shodila jsem Donnieho na postel a lehla si na něj. Se smíchem se poddal.

KRISTEN
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 20. ledna 2010 v 18:47 | Reagovat

aaaa už se blíží oslala...jsem zvědavá jak to dopadne...snad Kristyn neudělá žádnou hloupost!

2 KRISTEN KRISTEN | Web | 20. ledna 2010 v 18:59 | Reagovat

nee... samozřejmě že ne

3 Kikuška Kikuška | Web | 21. ledna 2010 v 15:58 | Reagovat

na ještě že tak

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama