close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

40. Díl

27. ledna 2010 v 19:40 | KRISTEN |  *II. Serie : Život s Mojí Star*
40.
Stáli jsme s Donniem u audi a čekali na Angie s Jordanem, měli už pět minut zpoždění. Vytáhla jsem telefon, abych zkontrolovala, v tu chvilku, když jsem ho držela v ruce mi začal vibrovat. "No? Kde jsi jako?" mumlala jsem rozčíleně. "Promiň, ujel nám autobus, už jedeme další a jede s námi Jigsaw," rychle se omlouvala a chlubila se. "Hm," zamručela jsem, chvíli jsem ji poslouchala, jak mi popisovala, že se ji Jigsaw vůbec nelíbí. Pak se rozloučila a položila to. Podívala jsem se na Donnieho a on se usmíval, mým oblíbeným úsměvem. "Ty šaty, Ti moc sluší," pochválil mě a toužebně se na mě díval, jako kdyby mu to nebylo málo. Objala jsem ho kolem pasu a on jemně položil paže na mé ramena, aby se nedotýkal mého krku. Bez ohledu na bolest, jsem se k němu přitiskla víc a jeho ruka se trochu otřela o můj krk, ztuhla jsem, ale rychle jsem se uvolnila, aby si toho nevšiml. Políbil mě na temeno hlavy a zabořil hlavu víc do mých vlasů. Dneska jsem si udělala vlnité vlasy, měla jsem je rozpuštěné a lechtaly mě na nahé kůži, na lopatkách, kde moje šaty začínaly. Měla jsem je dneska umyté, takže voněly mým oblíbeným jahodovým šampónem. "Jsi nádherná, nádherně voníš, nádherně vypadáš," šeptal Donnie, jeho rty byly tak blízko mého ucha, že jsem cítila jeho dech, šimral mě na krku a mě se po kůži svezlo zachvění. "Ty mi dáváš zabrat, víš to?" zašeptal. "Musím Ti něco říct," zamumlala jsem a vzpomněla jsem si na to, o čem jsme se bavily s Lily. "No, povídej," povzbuzoval mě, hlavu stále zabořenou v mých vlasech. "Víš, že jsme si psali už před koncertem?" zašeptala jsem. "Jo," odpověděl. Odtrhla jsem se od něj a zmateně se na něj zahleděla. "Ty víš všechno," zamručela jsem. Zasmál se. "Samozřejmě," - mrkl na mě, ale rychle nasadil vážný výraz - "měla jsi to na nástěnce, jednou jsem se nudil, tak jsem si to přečetl." Pokrčil rameny a podíval se na mě. Oddechla jsem si a znovu se k němu přitulila. "Proč jsi tak mručela?" zeptal se, když ti dva pořád nešli. "Angi nadává na Jigsawa," zamručela jsem znovu. "Jigsawa?" divil se. Pozvedla jsem obočí a pak jsem si vzpomněla, že jsem mu neřekla, že šílím, z jednoho řidiče, který je strašně podobný jeho kolegovi z filmu SAW. "No, jeden řidič autobusu, je mu strašně podobný, víš?" snažila jsem se, aby na mě nešlo poznat, když se o něm jen zmíním, napřímím se a můj tep se zvýší. Je to taková zmírněná reakce na něj. Není sice krasavec, ale je podobný mému oblíbenci, takže to má nějaké důsledky. "Aha," jeho tón byl mírně překvapený. Přitulila jsem se k němu blíž, vzpomněla jsem si na to, že mi má za pár dní odjet. To nezvládnu. "Už jdou," upozornil mě a ukázala směrem, kterým přicházeli Angi s Jordanem. "Kam vlastně jedeme?" zeptala jsem se. "To je překvapení," připomněl mi a už mi bral klíčky od auta z ruky. "Co to děláš?" divila jsem se a natahovala jsem se pro klíče. "Nevíš, kam máme nemířeno," poukázal na holý fakt a já svou ruku stáhla. "To je pravda," přiznala jsem neochotně. "Nevadí Ti, když budeš dnes sedět, vzadu s Angi?" zeptal se najednou, když už byli Angi s Jordanem u nás. "Ehm, ne," zamumlala jsem. Upřímně? Celkem mi to vadilo, netuším proč, ale jo. "Drž," upozornila mě Angi a zavázala mi šátek přes oči. Potom mi pomohla nasednout do auta a my vyjeli.
Tlačili mě tichou místností do hluku. Slyšela jsem, jak to v druhé místnosti vře vzrušením. "Kde to jsem, kruci?!" vztekala jsem se. Zaslechla jsem, jak se Donnie s Angi zasmáli, jediný, kdo mi ochotně odpověděl byl Jordan. "Pronajali jsme malou halu, to teprve budeš koukat." Šeptal tak potichu, že jsem si nebyla ani jistá, že to opravdu řekl. Dotlačili mě před nějakou látku a pomalu jsme zastavili. Angi mi stáhla šátek a zmizela za velkým závěsem. "Co to je, kruci?!" zamručela jsem. Donnie mě šťouchl a já musela udělat pár kroků do předu, pro mě velmi kritických kroků. Sálem se rozezněla hudba, jasně jejich hudba, co to má být? Koncert pro dvě? Odfrkla jsem. Když jsem, ale vylezla zpoza závěsu, zavrávorala jsem. Sál byl velký, ozdobený balónky, různými nápisy, stužkami a tak dále. Nevím, jak jsem se v tu chvíli tvářila, ale asi velmi legračně. Když jsem předstoupila před své obecenstvo, začali se všichni smát. "Teď," zaburácel z reproduktorů Donnieho hlas. Začala hrát jejich první písnička, moje a Donnieho oblíbená : ONE SONG. Spolužáci a známi ploužili sálem v párech, nebo sami. Museli to dlouho vymýšlet, Donnie a Jordan museli zastat všechny členy skupiny. Byla jsem tak zahleděná do obecenstva, že jsem si ani nevšimla, že mě Donnie tahá za ruku a snaží se mě přimět abych tančila. Snažila jsem se tančit, jako oni a celkem mi to šlo. No co, víc než pádem se strapnit nemůžu. Když měla přijít písnička, kterou měli s Lady Gaga, čekala jsem, že tady někde vyskočí z obecenstva a začne zpívat. To jsem se, ale velmi spletla. Donnie mi podstrčil do rukou text a - zpívej. Ze začátku, to bylo perno. Ale potom jsem se rozjela a zpívala s ním. Vesele se na mě díval a v očích neskrývanou radost. V obecenstvu jsem mezi tou menší oslavou poznala i pár spolužaček, i těch které ráda mám i ty, které nemusím. Oslava skončila skoro o půl desáté. Některým se nechtělo a někteří urputně přemlouvali své polovičky, aby konečně toto místo opustili - hlavně já. Donnie nadšeně souhlasil, měl pro nás v plánu ještě něco jiného. Hra na únos pokračovala. Angi s Jordanem si přivolali taxíka a já seděla na sedadle spolujezdce svého auta s šátkem přes oči. Úchvatná oslava.

KRISTEN
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 27. ledna 2010 v 19:55 | Reagovat

noooo to ta oslava teda skončila doost brzo, ty jo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama