close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

45. Díl

15. března 2010 v 18:46 | KRISTEN |  *II. Serie : Život s Mojí Star*
45.
"Ono se to tak dá říct, protože se to tak stalo," výjimečně jsem s ním souhlasila. Posmutněle se na mě usmál. "Nemusí to tak být," naléhal na mé city. Skoro jsem na něj zavrčela, když to řekl. "Udělal sis to sám," štěkla jsem po něm. "Měl si šanci před dvěma roky! Ale Ty?" - pohrdlivě jsem se na něj podívala a rozhodila rukama - "Ty jsi ji nevyužil! Dupal sis jak po štěstí, tak i po mých citech a to se nezapomíná a ani se to nezacelilo." Ruce jsem měla stále roztáhnuté, hlas zvýšený, dech zrychlený a výraz vzteklého psa. Děsivé že? A co teprve jeho výraz. Byl rozpolcený. Jeho výrazy se rychle měnily. Byly chvíli provinilé, potom překvapené a nakonec rozčílené. Jako kdyby si říkal: co si to ke mně dovoluje?! Pousmála jsem se nad svou drzostí a řekla jsem si, že jsem ho potrápila dost. Přestanu s tím, ať později nelituji, nikdy nevím co bude dál. Jako teď. Dívala jsem se Maxovi do očí a přemýšlela jsem, co tak prohání jeho myšlenky. Z původního plánu - jet už domů sešlo, tak rychle jako mě ta myšlenka napadla. Maxovy oči si mě se zájmem prohlížely, měla jsem strach, že se pokusí udělat něco blbého. Taky, že jsem ho správně odhadla a on to udělal. Vstal tak rychle, že jsem to ani nestihla postřehnou, ve vteřině byl u mě a chytil mě za pas, přitáhl si mě k sobě a surově drtil mé rty svými. "P-přestaň..!" přikázala jsem mu, když jeho rty přejížděly po mé čelisti až k mému krku. "Au," zaskučela jsem, když mě jemně kousl do Donnieho krku - prý mě tak má podepsanou, na krátký čas. Zastavil se, ale po pár sekundách opět začal, jeho rty narážely na mé tak surově. Ruce jsem mu položila na prsa a snažila se ho odstrčit. Myslel si, že je to snad pobídnutí a přidal. Jeho polibky byly čím dál naléhavější. Kruci, pomyslela jsem si. Zaryla jsem mu nehty do prsou, ztuhl, ale nepřestal. "Ne-necháš toho?" zavrčela jsem, když jeho rty změnily směr. Tlačil mě ke spadlému stromu a jeho rty byly na mé klíční kosti. "Proč?" zašeptal s udiveným podtónem. "Ty se ptáš?" tentokrát jsem šeptala já. "Jo," odpověděl. "Mám přítele, to za prvé. Miluju ho! To za druhé! Nechtěl jsi mě! To za třetí. Už Tě nemiluji…" poslední větu jsem zašeptala, protože jsem věděla, že mu to ublíží. "Už to není pro mě jako dřív. Roztřesená kolena, motýlci v břiše. Už nic z toho!" zakřičela jsem na něj. Sklopil oči, ale ruce měl stále položené na mém pase. "Mohl bys toho nechat?" zamručela jsem na něj, když mě stále nepouštěl. "Ty toho nechej!" zamumlal. "Čeho já mám nechat?! Nic nedělám?" zavrčela jsem na něj - už rozčílená. "Právě, že nic neděláš," zašeptal dotčeně, když si všiml mého nechápavého výrazu. "To opravdu ne, nedělám nic špatného!" zavrčela jsem. "Ale ano, odmítáš mě!" prohlásil smutně. "Já jsem Ti to už vysvětlila! A nemíním se k tomu vracet!" ucedila jsem skrz zuby. Sklopil pohled a pohrával si se šňůrkami od mé mikiny. "Přestaň," štěkla jsem po něm. Spustil ruce a vzepjal je v poraženeckém gestu. "Něco jsem Ti donesl," zašeptal a vzhlédl. Zakoulela jsem očima. "To jsi neměl dělat!" zamumlala jsem. "Chtěl jsem." Bože! Tak tahle věta mi připomněla Donnieho. Vždycky mi odvětil touto větou, když mi něco donesl nebo koupil. "Fajn," odsekla jsem naštvaně. Pousmál se a začal šmátrat v kapse. Vytáhl z kapsy malý balíček a chytil mě za ruku. "Viděl jsem ho, moc se mi líbil a pasoval i tak k Tobě," zašeptal a podal mi balíček. Můj stříbrný náramek se zableskl když jsem zvedla ruku a prsty zašmátrala v balíčku. Nahmatala jsem něco studeného a špičatého. Pomalu jsem to vytáhla z váčku a prohlížela si to proti slunečnímu světlu. Vypadalo to jako zub, byl jako diamant, byl průhledný a třpytil se do všech stran, když do něj naráželo sluneční světlo. Přesněji to vypadlo jako upíří zub, nebo jako tesák. "Vím, jak máš ráda upíry," poznamenal, když si všiml mého udiveného výrazu. "Ach, aha," vydechla jsem údivem i překvapením zároveň. "Pěkný," zamumlala jsem uznale. "Ano, to je… Jako T-" nedořekl to a všimla jsem si, jak se kousl do rtu. "Jako kdo?" tušila jsem už předem odpověď, ale chtěla jsem ji znát. "Jako Ty," přiznal neochotně. Tohle mě dorazilo. "Tu máš!" zavrčela jsem na něj a rvala mu přívěšek do ruky. "Nech si ho, prosím," zaprosil. Chytil mě za ruku, kde byl už můj náramek ze Stormu a připnul tesák ke kamínku, který byl obalen v oceli. "Díky," zašeptala jsem neochotně. "Pro Tebe…" Hm, stejně jako Donnie. "Jasně, jasně." Odvětila jsem a protočila očima. "Půjdeme už?" zeptala jsem se netrpělivě. "Už?" znělo to udiveně. Bylo to udivené. "A kdy bys tak chtěl jet?" odsekla jsem. Smutně pokrčil rameny, zvedl se ze stromu a mlčky kráčel vedle mě. Když jsme nasedli do auta rychle jsem zapnula rádio, věnovala jsem Maxovi letmý pohled a pak se zaposlouchala do písničky. Prociťovat, každou její linii mi šlo. Když se oktávy a rychlost písničky zvýšily, mé smysly se otupovaly, když ale písnička ztichla, byla pomalejší, nebo jen tiché nástroje, mé smysly zbystřily. "Clair de Luna, je bezva," zašeptal Max, když tato písnička začala hrát z rádia. "Jasně," přitakala jsem. "To se ani nezeptáš odkud to znám?" tuhle otázku zašeptal, takže jsem uvažovala, jestli ji doopravdy řekl. "Mě to nezajímá," zamručela jsem nespokojeně, chtěla jsem poslouchat hudbu. Ne jeho řeči. "Díval jsem se na stmívání," oznámil mi s klidem, i přes mou zápornou odpověď. "Hm." Nic jiného ze mě nevypadlo, nic jiného jsem mu na to ani nedokázala říct. "Zavezu se domů jo?" zeptal se vesele. "Jasně," odpověděla jsem rychle, opravdu jsem se sním nechtěla bavit. Přidělávat mu plané naděje. "Pak Ti auto přenechám," nedal se a snažil se v konverzaci pokračovat, ale já jsem ho rychlým pohybem ruky utnula. Můj prst přistál na jeho ústech a z mých rtů se linulo tiché šššš.

KRISTEN
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikuška Kikuška | Web | 15. března 2010 v 19:04 | Reagovat

hej já jsem tak zvědavá jak to dopadne...

2 *BaRunQa-AvRilQa* *BaRunQa-AvRilQa* | Web | 22. března 2010 v 18:48 | Reagovat

ahojky! gratuluji! postoupila jsi do 3. kola sonb! :-D 3. kolo bude do této středy :-) Tak scháněj hlásky tady:http://dandulis.blog.cz/1003/2-kolo-sonb

3 kajusqa19 kajusqa19 | Web | 23. března 2010 v 16:39 | Reagovat

předposlední kolo SONBlog..drzíím palečky ať postoupíííš !!! :-)

4 *BaRunQa-AvRilQa* *BaRunQa-AvRilQa* | Web | 25. března 2010 v 14:46 | Reagovat

Ahojky Gratuji!! Postupuješ do 4. kola SONB!! Tak scháněj hlásky..
Tady: http://dandulis.blog.cz/1003/3-kolo-sonb

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama